Slovo epifyt pochází z řeckého EPI („na“) a PHYTON („rostlina“). Epifytní kmen tedy slouží na „zavěšení“ epifytních rostlin. Jak říká Lenka Prokopová z útvaru marketingu a PR trojské botanické zahrady: "Jsou to rostliny, které ke svému životu potřebují pouze tropickou vlhkost a určitou teplotu. Pak jsou schopné fungovat i bez substrátu.“
Mezi epifyty patří například orchideje, které stačí pouze rosit. „Dále pak epifytně roste většina bromélií, mnoho druhů kapradin, áronovitých a podpětovitých rostlin, některé begónie či kaktusy a dokonce i nemalý počet dřevin. Existují i epifytické řasy, mechy, lišejníky a další rostliny,“ vypočítává Amálie Balaštíková, metodička zahrady pro vzdělávání.
Stromy z modifikovaného betonu
Ve skleníku Fata Morgana je epifytních kmenů okolo deseti. Jeden najdete v sukulentní části před vchodem do štoly, další pak v tropickém deštném lese, kde je jich z celého skleníku nejvíce.
„Nejmohutnější z nich se nachází u terasy. Dva menší epifytní kmeny se také nalézají v chlazené části skleníku,“ uvádí Amálie Balaštíková.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o „živé“ stromy. Není tomu tak. Kmeny jsou totiž vyrobeny z modifikovaného betonu.
Liána podle rostliny rodu Bauhinia
Na rozdíl od ostatních epifytních kmenů je ten nový trochu jiný. Je totiž pojat i výtvarně. Podle jaké předlohy ho nechávala trojská botanická zahrada zpracovat? „Podle fotografií a zkušeností z cest do tropických lesů,“ odpovídá kurátorka tropických rostlin Romana Rybková.
„Každý kontinent má přírodu něčím charakteristickou a nezaměnitelnou. To je i záměrem skleníku Fata Morgana. Ukázat typické a zajímavé rostliny jednotlivých světadílů a umožnit návštěvníkům zažít takovou malou zelenou cestu kolem světa,“ říká Romana Rybková a upřesňuje, že liána, která obtáčí vyvrácený umělý kmen, je vytvořena podle rostlin rodu Bauhinia. „A výtvarníkům se povedla velmi realisticky,“ dodává.
Patří sem i jmelí?
„Epifytní rostliny využívají stromy jen jako možnost přichycení, mnoho lidí si je plete s parazity. V našem klimatu najdeme na kmenech stromů jen mechy, sem tam trs trávy nebo nějaký zvlášť odolný „plevel“ – není to tedy příliš zajímavé a není důvod takovýto náhodný výskyt uměle vytvářet,“ vysvětluje Romana Rybková.
Například jmelí je už rostlina parazitická, která získává z hostitelské rostliny výživu, což je něco jiného než epifyt. „V tropech žije epifytním způsobem obrovské množství rostlin, které ale potřebují tropické klima skleníku,“ doplňuje.
Vyzkouší i vanilku
Na novém „umělém stromě“ ve skleníku Fata Morgana je zatím zavěšena pouze parožnatka, která rovněž nepotřebuje žádný substrát. Do budoucna však kmen obroste rostlin mnohem více.
„Počítáme s tím, že se na epifytním stromě uchytí bromélie, kapradiny, áronovité rostliny, begónie, podpětovité rostliny a orchideje. A vyzkoušíme, jestli se na něm bude líbit třeba vanilce,“ uzavírá Romana Rybková.