Václav Větvička se stal ve vzdělávacím projektu botanické zahrady 84. osobností. U nově vznikající expozice Medonosné rostliny a včely vysadil převislý kultivar hrušně vrbolisté Pyrus salicifolia Pendula.

Inspirován Miroslavem Horníčkem

Dřevinu si známý český botanik, popularizátor vědy a spisovatel Václav Větvička vybral sám. „Jsa inspirován Miroslavem Horníčkem, že zahrada má být především užitková, a nejlépe k snědku, požádal jsem, aby v tomto projektu byla s mým jménem spojena hrušeň. Jen ne žádná Klapova Máslovka nebo Alexandra, ale něco botanického,“ uvedl ke svému výběru Václav Větvička.

„Za svého třicetiletého působení v Průhonicích jsem ve sbírkách dr. Dostálka objevil právě hrušeň vrbolistou – a ta mi učarovala,“ dodal.

Může být ozdobou každého parku

Hrušeň vrbolistá přes svůj exoticky vypadající vzhled, připomínající mediteránní rostliny, patří mezi velmi otužilé druhy a snáší teploty hluboko pod bodem mrazu. S oblibou je tak vysazována v oblastech s chladným klimatem, kde připomíná subtropickou flóru.

Pyrus salicifolia pochází z Kavkazu a severního Íránu. „Tedy z oblasti, která je kolébkou řady nejen kulturních ovocných dřevin. Neklade se u ní důraz na užitkovost a výnos, ale může být ozdobou každého parku, o didaktické úloze v botanické zahradě ani nemluvě,“ popsal Václav Větvička.

„Jsem velmi rád, že se součástí projektu Kořeny osobností Botanické zahrady hl. m. Prahy stal i někdo, jehož doménou je právě botanika. Pan Václav Větvička umí svým osobitým přístupem a znalostmi nadchnout širokou veřejnost pro lásku k rostlinám a zájem o ně. Za to mu patří velký obdiv a dík,“ sdělil Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Vladimír Remek má stromy moc rád

Zatím poslední osobností, která se připojila k projektu Kořeny osobností, je Vladimír Remek. Svůj výjimečný životní příběh spojil s neméně výjimečnou dřevinou – první a zároveň jediný československý kosmonaut v zahradě vysadil šácholan hvězdovitý.

Podle Bohumila Černého nebyl strom pro pana Remka vybrán náhodně. Nádherné velké květy šácholanu totiž připomínají hvězdy, mezi kterými byl Vladimír Remek nějaký čas doma.

„Stromy mám moc rád a za svůj život jsem jich vysadil několik. Jeden z nich pro mě měl zvláštní význam, protože byl symbolem mého bezpečného návratu z vesmíru na Zemi. Vysadil jsem ho před čtyřiceti lety ve Hvězdném Městečku nedaleko od Moskvy, krátce poté, co jsem se vrátil z vesmírné mise. Ještě před svým odletem jsem také vysadil strom v blízkosti kosmodromu Bajkonur,“ zavzpomínal v trojské botanické zahradě Vladimír Remek.

Šácholan má původ v Japonsku

Kurátor dřevin mírného pásma Botanické zahrady hlavního města Prahy Tomáš Vencálek popisuje šácholan hvězdovitý, který má svůj původ v Japonsku, jako keř dosahující výšky okolo pěti metrů, výjimečně i více. „ Jeho kůra je silně aromatická. Má osm centimetrů velké hvězdicovitě uspořádané květy růžové barvy s mnoha okvětními plátky,“ doplňuje Tomáš Vencálek.

Do naší republiky se šácholan hvězdovitý neboli Magnolia stellata Chrysanthemiflora dostal až ve 20. letech minulého století. S oblibou je vysazován především v parcích a zahradách.

Šácholan, který nese „podpis“ Vladimíra Remka, najdete v severní části trojské zahrady, poblíž Pivoňkové louky.