Bylo to v říjnu roku 2010. Tehdy do Troji nakráčeli s lopatou v ruce Antonín Panenka - jedna z nejslavnějších fotbalových legend - a Petr Čech - jeden z nejlepších gólmanů planety - a u cesty nedaleko Japonské zahrady do země usadili dva krásné čarověníky. A tak se jako první sportovci zapojili do projektu Kořeny osobností.

Čarodějná metla

A jaké dřeviny čeští sportovci vlastně zasadili? Vskutku zajímavé. Čarověník je totiž jakýsi přírodní úkaz, kterému se také lidově říká čarodějná metla či čarodějné hromové koště.

Jde totiž o chomáčovitou nebo metlovitou znetvořeninu vyrůstající na stromech a keřích, tvořenou hustě osazenými větvičkami s odlišným zbarvením a tvarem. Prostě jakási záhadná „hnízda“ ve větvích stromů a keřů.

Čarověníkům byl v různých regionech přičítán magický charakter – měly přinášet štěstí, někde zase smůlu, jinde se zase věřilo, že vznikají po zásahu stromu bleskem. Což ostatně v ojedinělých případech může být i pravda.

Na jehličnanech, listnáčích i bylinách

Jeho vzhled je netradiční, nemá obvyklou pravidelnost ani zákonitost. Větve vyrůstají z jednoho místa z normálně rostoucích větví a vytváří se na nich mnoho pupenů.

Čarověníky, které můžou být různých velikostí a tvarů, se nejvíce vyskytují na jehličnanech, lze je však nalézt i na listnáčích. A nezřídka také na bylinách.

Z handicapu přednost

A jak a proč vlastně čarověník vzniká? Tak tohle je objasněné jen zčásti. Uvádí se, že příčinou bývá napadení buněk dřevin vřeckovýtrusnými houbami, roztoči nebo viry. A moderní zahradnictví z tohoto handicapu vytvořilo přednost.

Z čarověníku jsou odebírány rouby, které se následně přenášejí na semenáčky téhož druhu. A díky tomu vznikají noví jedinci podobné bonsajím, a to jak jedinci s kmínkem a kulovitou korunkou, tak i nízké „kuličky“, které jsou ideální do malých skalek nebo kameninových nádob.

A právě podobné dva malé stromky zdobí i Botanickou zahradu hlavního města Prahy a na Stezce osobností nesou jméno Antonína Panenky a Petra Čecha. Přijďte se na ně podívat!