17. listopad se v Česku vztahuje ke dvěma historickým milníkům. Jedním je uzavření českých vysokých škol v roce 1939, druhým pak je začátek sametové revoluce v roce 1989. Nejprve se o tomto dni hovořilo jako o významným, od roku 2000 se uctívá jako státní svátek.
Letos připadá na tuto sobotu a některé instituce si pro své návštěvníky připravili dárek v podobě dne otevřených dveří, či dne se sníženým vstupným.
Úřad vlády zpřístupní Kramářovu vilu
Pokud vás zajímá, kde žil první československý předseda vlády Karel Kramář, pak si určitě nenechte ujít prohlídku Kramářovy vily. 17. listopad je totiž dnem, kdy Úřad vlády nechá veřejnost mimořádně nahlédnout do prostor, kde se setkávají významné osobnosti české i světové politické scény.
Budova o rozloze 700 m2, která tvoří nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu, je to vskutku pozoruhodná. Však je také považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.
Vaší pozornosti během prohlídky jistě neunikne vnitřní výzdoba, které původní majitelé – Karel a Naděžda Nikolajevna Kramářovi věnovali zvláštní pozornost. Například jídelna, jež je největší místností vily, je inspirována interiérem chrámu Boží Moudrosti v Istanbulu…
Ostatně, přijďte a uvidíte. Prohlídky vily budou 17. 11. probíhat v organizovaných skupinách a kromě interiérů vás historikové během svého výkladu zavedou i do rozsáhlé zahrady s vyhlídkou na Prahu.
Zdarma do expozic Národní galerie
Den boje za svobodu a demokracii si vstupem zdarma do svých sbírkových expozic připomene Národní galerie. Vybrat si tak můžete mimo jiné prohlídku výstavy nazvané Evropské umění od antiky do baroka ve Šternberském paláci, či projekt 1918 - 1938: První republika, který je k vidění ve Veletržním paláci. Za nás určitě doporučujeme navštívit expozici nazvanou Od rudolfínského umění až po baroko v Čechách, kterou najdete ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí.
Expozice vám nabídne nejvýznamnější díla českého baroka i soubor manýristických děl, která vznikla pro pražský dvůr císaře Rudolfa II.. K vidění tu je na 160 sochařských exponátů, 280 ukázek malířství od konce 16. století do 18. století. Vystavena jsou například díla Karla Škréty, Jana Kupeckého, Václava Vavřince Reinera či největšího malíře domácího baroka – Petra Brandla.
I do Národního muzea bez vstupného
17. listopad je rovněž dnem volného vstupu do objektů Národního muzea (v rámci jejich otevírací doby, pokud objekt není v daný den otevřen, volný vstup do něj neplatí). Bezesporu nejzajímavější je Historická budova Národního muzea, která se po sedmi letech rekonstrukce návštěvníkům znovu otevřela teprve před pár dny. Pokud ale máte možnost ji navštívit v jiný den, dejte přednost raději ostatním objektům. Historická budova včetně dvou expozic je totiž zdarma přístupná až do konce roku 2018!
Co takhle zajít třeba na Karlov do Muzea Antonína Dvořáka? Tady naleznete nejen unikátní soubor not, korespondence či fotografií jednoho z nejvýznamnějších skladatelů všech dob. A v expozici Cesty Antonína Dvořáka se se skladatelem pomocí moderní grafiky a autentických předmětů vydáte na pouť z jeho rodné Nelahozevsi do Prahy, po Evropě, do Ameriky. Můžete si prohlédnout jeho brýle, violu, klavír, talár z promoce v Camridge, či se díky dobovému nábytku přesunete do mistrovy pracovny.
Kdo by chtěl Antonína Dvořáka poznat detailněji, může si v muzeu projít ještě expozici Hříšné radosti Antonína Dvořáka, která dokazuje, že tento hudební velikán nežil jen muzikou. Českého skladatele přibližuje jako obyčejného člověka s řadou "rituálů" a zlozvyků. Rád si zabafal z dýmky, téměř denně chodil v Praze do Pařížské kavárny v Žitné ulici, u piva hrával s kamarády o sirky či knoflíky partičku takzvané dardy...
Kdo však dává raději přednost jinému oboru, může si cestu naplánovat do dalšího objektu Národního muzea.