Od dvou hodin zde bude probíhat komentovaný koncert mysliveckých trubačů. Jde o jednu z tradic české myslivosti, která se i díky ní řadí mezi nehmotné statky kulturního dědictví České republiky.

Myslivecké tradice

Troubení, ať už na borlici nebo lesnici, je doslova „třešničkou na dortu“ mysliveckých obřadů. Doprovází nástup myslivců při zahájení honu, výlože, výřady, vyhlášení krále honu, ale zejména přijímání mezi myslivce, pasování na lovce i zahájení různých mysliveckých slavností, plesů, výstav, zkoušek z myslivosti, kynologických a střeleckých akcí.

Proč se troubí?

Původně mělo troubení ale zcela praktický smysl. Když naši dávní předkové začali lovit kolektivně, museli se při tom dorozumívat. Lidský hlas nestačil, a tak lovci troubili na ulitu mušle anebo dutý tuří roh. A už staří Římané počali vyrábět rohy či trubky celé z plechu. Později se zatáčely do kruhového tvaru i s více závity, což umožňovalo vyloudit i více tónů – a vznikaly různé signály a fanfáry.

Lovecké troubení u nás bylo povýšeno až do královského svatovítského pokladu na Pražském hradě. Jsou tam uloženy dva umělecky vyřezávané lovecké rohy zvané olifanty, které používal při lovu český král a římský císař Karel IV..

Signály profesora Dyka

V současné době se používají hlavně oficiální "Signály pro lesnici B", složené profesorem Ing. Antonínem Dykem, nejčastěji tedy uslyšíte právě je. Představí je také trubači v autentickém lesním prostředí Chuchelského háje, jenž zookoutek obklopuje, a přímo na místě vám přiblíží zvyky a rituály, které dlouhou mysliveckou tradici utvářely a dodnes ji uchovávají.