Před 230 lety, v lednu roku 1787, přijel W. A. Mozart do Prahy, aby osobně dirigoval operu Figarova svatba. Věděl totiž o pražském úspěchu své opery Únos ze Serailu, která vznikla v roce 1782 a ve Vídni nebyla přijata zcela jednoznačně.
Ani Figarova svatba se ve Vídni neshledala s nadšením. O to víc Mozarta potěšily zprávy o nadšeném přijetí opery v Praze a následné pozvání od divadelního orchestru.
Don Giovanni vznikl v Praze a pro Prahu
V Praze byl Mozart v roce 1787 přivítán velice vřele. Na jeho počest byl pořádán ples, skladatel byl čestným hostem mnoha společenských akcí – a Pražanům slíbil novou operu.
Znovu přijel hned v srpnu – a v našem hlavním městě dopisoval svého Dona Giovanniho. Tu s pražskými divadelníky sám nazkoušel a dirigoval. Premiéra se uskutečnila 29. října a dočkala se mimořádného úspěchu. Do Mozartova odjezdu z Prahy 16. listopadu byla mnohokrát reprízována a velmi často se hrála ještě dlouho poté.
Oddych na Bertramce
Volné chvíle svého druhého pražského pobytu trávil Mozart v úzkém kruhu svých českých přátel, k nimž patřil především skladatel a pedagog František Xaver Dušek a jeho manželka, zpěvačka Josefina Dušková. Jejich letní sídlo – Bertramka - se stalo místem, které Mozartovi poskytovalo klid potřebný k jeho práci.
Josefině věnoval Mozart množství árií, nejznámější z nich je „Bella mia fiamma, adio“, kterou napsal 3. listopadu 1787.
Naposledy neuspěl
Poslední cestu do Prahy podnikl Mozart v červenci roku 1791, kdy si u něj čeští stavové objednali slavnostní operu pro oslavu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Amadeus přijel do Prahy v srpnu, nemocen a vyčerpán – zbývaly mu sotva tři měsíce života.
Opera „La clemenza di Tito“, kterou zkomponoval víceméně z finančních důvodů, se tentokrát výrazného úspěchu nedočkala. Její premiéra 6. září v Nosticově divadle zapadla mezi množstvím slavnostních akcí, jimiž byla Praha v době korunovace zahlcena… Těžce nemocný autor v té době ale už pracoval na svém Requiem.
Podívejte se na webové stránky: www.praguecitytourism.cz