Zaujme hlavně amatérské chemiky a fyziky. Dozví se zde totiž odpovědi na nejrůznější otázky: Jak se mění vlastnosti hluboce zmrazených materiálů? Kolikrát zmenší podchlazený balónek svůj objem? Je polití tekutým dusíkem nebezpečné? Co udělá LED dioda zchlazená na 196 stupňů? Proč získávají materiály při nízkých teplotách vlastnosti supravodiče a mohou levitovat v magnetickém poli?

Kromě přednášek hlavně pozorování oblohy

A pokud nestihnete přednášku, můžete v březnu zajít na pozorování noční oblohy. Co uvidíte? Měsíc bude v březnu na večerní obloze možné zkoumat od 1. do 12. března, nejlépe bude zřetelný kolem 5. března, kdy vynikne plastičnost jeho povrchu.

V březnu lze také sledovat planetu Merkur, kterou koncem měsíce uvidíme na sklonku dne nad západním obzorem. Na večerní obloze spolu s Merkurem můžeme najít také Mars a Venuši, jejíž viditelnost se ale zhoršuje a od poloviny měsíce je nepozorovatelná.

Hvězdy včetně Slunce

Pozorovat jdou i hvězdy. Například gamu ze souhvězdí Lva, Castor z Blíženců nebo gamu ze souhvězdí Andromedy. K nejzajímavějším objektům patří hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka, další hvězdokupy v souhvězdích Raka a Blíženců a Velká mlhovina v Orionu.

Dívat se je možné i na Slunce, a to speciálním dalekohledem, který odcloňuje větší část slunečního světla. Díky němu uvidíme na povrchu této nám nejbližší hvězdy sluneční skvrny.