Slavné plechové mraveniště v pražské zoo se nedávno rozrostlo o dva nové přírůstky a v současné době je tak tvořeno skupinou sedmi Mravenců. Autorem nových soch je umělecký kovář Vítězslav Stoklasa, původní mravenci jsou dílem Jana Bárty.
Milovaní mravenci
„V pražské zoologické zahradě máme řadu soch, jejichž autory jsou i skutečně významní umělci. Nedávno jsem si ale znovu ověřil, že zdaleka největší oblibě se těší plechoví mravenci. V posledních letech byli umístěni v zatáčce poblíž hlavního vchodu a když jsme ji začali rekonstruovat, doslova nás zavalily dotazy, zda a kdy se tihle mravenci vrátí. Ano, vrátili se. Nemohli se nevrátit,“ řekl ředitel Miroslav Bobek.
Sochy opředené mýty
Mravence obestíralo tajemství – prý je začátkem 70. let vyrobil jakýsi kovář, který pracoval pro „kolotočáře“ usídlené v Dolních Chabrech. Nedávno ale vyšlo najevo, že je vytvořil právě Jan Bárta, jenž pocházel z rodiny majitelů hotelu Šroubek, ale pracoval v dělnické profesi na Kladně a přivydělával si svářením.
Ze čtyřky je sedma
První Mravenci vypadali poněkud jinak než ti dnešní - mimo jiné se honosili pouťově krajkovými zadečky - a byli jen čtyři. Postupem let se však proměňovali a obměňovali, přibývali i ubývali. A dnes jich kousek za vchodem do zoo najdete hned sedm - a dnešní děti je milují a zároveň se jich bojí stejně jako generace jejich rodičů i prarodičů.
Na vršku se tyčí Radegast
Další socha, kterou si ze zoo pamatujeme snad všichni, je hrozivý Radegast, kterého najdeme v horní části zahrady. Je dvojčetem plastiky, která stojí v Beskydech na mýtické hoře Radhošť.
Radegast byl podle pověstí slovanský bůh hromu. Svého zhmotnění se dočkal až zásluhou rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm, tehdy již slavného amerického sochaře Albína Poláška (1879–1965). Ten roku 1925 při jednom ze svých návratů do Československa vyřezal podobu Radegasta ze dřeva a o pět let později ho v pronajatém Novákově ateliéru ztvárnil do podoby, kterou známe dnes.
Dvojče stojí na mýtické hoře
Avšak zatímco první z originálů více než třímetrové sochy z umělého kamene byl určen pro Radhošť, kam byl skutečně hned v roce 1931 umístěn, druhý originál nechal Albín Polášek zhotovit pro svůj budoucí ateliér pod širým nebem. Ten si plánoval vybudovat v rodném Frenštátě, ale k tomu nikdy nedošlo.
Polášek, který byl mj. autorem sochy Woodrowa Wilsona či děl s náboženskou tematikou, se po roce 1948 stal v rodné zemi nevítanou osobou a zahrnován poctami dožil ve Spojených státech.
V zoo se socha objevila v roce 1961, postupně ale dost zchátrala, a tak byla v roce 2015 rekonstruována. Práce provedl Petr Lacina z Restaurátorské sochařské školy AVU v Praze a i díky němu dnes Radegast hlídá vrchní část zoo nedaleko výběhu vlků.
Podívejte se na webové stránky: www.zoopraha.cz