Také vám při pohledu na pavouka, hada nebo štíra přeběhne mráz po zádech? Strach lze překonat třeba tak, že jeho objekt poznáte. A pokud se bojíte škorpionů, zajděte na výstavu v pražské zoologické zahradě. Uvidíte jich tam desítky, poznáte jejich způsob života i to, že pro lidi jsou vlastně vesměs neškodní.
Při námluvách tančí
První suchozemští štíři se objevili před více než 420 milióny let, tedy ještě před dinosaury. A jsou to úžasní tvorové. Bez potravy vydrží až 12 měsíců, přežijí teploty arktické i ty, které se blíží bodu varu. A dokonce přežijí radioaktivní ozáření, které by zabilo člověka. Fascinující!
Jsou také romantičtí, při námluvách spolu tančí. Samec drží samičku za klepeta, aby na něj nezaútočila, celý manévr páření ale připomíná ploužák. Štíři přivádějí na svět živá mláďata, která matka ještě nějakou dobu (obvykle do jejich prvního svlékání) vozí na hřbetě a chrání je.
Útoční zabijáci?
A jak je to s jedem? Štíři jsou dokonalí predátoři s výzbrojí na obou koncích těla – dvěma nápadnými klepety vpředu a bodcem napojeným na jedovou žlázu vzadu. Jed slouží nejen k ochromení kořisti, ale také k obraně před nepřáteli, a u některých druhů dokáže zabít i člověka. Na toho ale útočí jen ve stresu, když je štír sám přímo ohrožen.
Obecně je ale štírovi příjemné teplo lidského těla a proto mnohdy na člověka sám vyleze… Pokud s ním manipulujete v klidu, sám vás nenapadne.
Štíři v ČR
Pražská zoo chová dva druhy štírů, v přírodě se jich ale vyskytují desítky. Jediný původní druh, který v Česku žil a možná ještě žije, je štír kýlnatý, který se vyskytoval u Slapské přehrady, ale od roku 1988 nebyl nalezen ani jeden exemplář. I kdyby tu ještě žil, není třeba se bát. Tento druh dorůstá délky okolo 4 cm a jeho jed není pro člověka nebezpečný.
Více o štírech se dozvíte právě na výstavě v Gočárových domech, kde tyto členovce uvidíte opravdu zblízka.