Mezi významné chovatelské úspěchy tohoto roku patří například sameček mravenečníka velkého Lecter nebo odchov mláďat jednoho z nejohroženějších ptáků světa - krasek krátkoocasých jávských. Mnoho fanoušků si brzy po svém narození získal hroch obojživelný, který dostal jméno Fanda. V pražské Zoo se radují také z mnoha dalších mláďat, která nejsou přímo v centru pozornosti návštěvníků. Mezi ně patří například tři nezbední potomci zkušené surikatí matky Mopipi nebo malý bizon, který se narodil samici Žiletce. Na začátku května se stala matkou i losice Šárka - samice losa evropského, která přivedla na svět své třetí mládě.

První mládě roku 2016 byla želva tuniská

„Ráno na Nový rok jsme otevírali plazí líheň nedočkavě. Správně jsme tušili, že zde nalezneme první letošní přírůstek, čerstvě vylíhlou želvu tuniskou. Předpověď to nebyla obtížná, tři sourozenci prvního letošního mláděte se líhli průběžně od 27. prosince. Poslední vajíčko si dávalo na čas. Den před Silvestrem si mládě vaječným zubem vylomilo okénko, začalo dýchat vzduch a vtahovat do bříška zásoby žloutku. Zůstávalo však v bezpečí skořápky, kterou opustilo až 1. ledna ráno. Mláďata se vylíhla ze snůšky čtyř vajec snesené 17. října, měří 34 milimetrů a váží 11,5 gramu," popsal svou radost hned na Nový rok kurátor plazů Petr Velenský. Želva tuniská je velmi citlivá, její chov v lidské péči je nesnadný a laik ho nezvládne. Návštěvníci mohou tento druh vidět v expozici Afrika zblízka.

V Praze se narodil první mravenečník

A hned v lednu přišel další chovatelský úspěch. Narodilo se mládě mravenečníka velkého, jednoho z nejbizarnějších savců na Zemi. Pro Zoo Praha je to první narozené mládě mravenečníka v historii jejich chovu. Mravenečníci velcí přišli totiž do Prahy v 50. letech, ale dosud nikdy se je nepodařilo odchovat. Mravenečníci mají velmi svébytný vzhled. Trubkovitá tlama v sobě skrývá až 60 centimetrů dlouhý, lepkavý jazyk. Specializují se na sběr sociálního hmyzu, zejména termitů a mravenců, kterých dokáží za den spořádat až 30 tisíc (v zoo jsou krmeni speciální kaší). Tvrdá termitiště rozhrabou pomocí svých silných, dlouhých drápů.
Pyšnými rodiči jsou samice Ella a samec Hannibal. Ella, přestože je prvorodička, se o své mládě velmi vzorně stará a v případě pocitu ohrožení jej aktivně brání. Malého mravenečníka si můžete prohlédnout v expozici mravenečníků velkých, která je umístěna v blízkosti pelikánů u bývalého pavilonu velkých savců.

Gorila Shinda vychovává své první mládě

V sobotu 23. dubna po poledni nečekaně porodila samice gorily nížinné Shinda své první mládě. Shindě bude brzo již pětadvacet let a, když v roce 2001 přišla z Austrálie, měla pod kůží implantované tělísko s hormonální antikoncepcí. Její neschopnost mít potomky byla připisována právě tělísku, jehož účinky trvaly oproti předpokladům o několik let déle. Shinda sice v minulosti několikrát zabřezla, ale opakovaně potratila, a vzhledem k nepravidelným cyklům jí byla nasazována hormonální léčba antikoncepcí. V současnosti už nikdo nevěřil, že se čtyřiadvacetiletá samice ještě dočká potomka. Nečekaný porod proběhl bez problémů: „Vůbec si nedovedu představit, co by mě mohlo překvapit víc. Nejenže jsme o Shindině březosti nevěděli, ale především jsme se časem vzdali nadějí, že by ještě mohla mít mládě. To nejen vypadá, ale skutečně je naprosto v pořádku. Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že tu a tam se opravdu může stát zázrak," okomentoval to ředitel Miroslav Bobek.

Gorilí mládě, které se tak neočekávaně narodilo samici Shindě v sobotu 23. dubna, se má čile k světu. Novopečená matka si svého prvního potomka užívá a zdá se, že ten bude v mnoha ohledech po ní. Již nyní je to velký jedlík a po Shindě bude mít nejspíš i tuhý kořínek - od prvních dnů totiž dostává od mámy tvrdou školu. Shinda své mládě už například vozila na zádech po pavilonu, což gorilí matky dělají obvykle mnohem později. Na chvíli ho také svěřila samici Kijivu, která má zatím jako jediná z tlupy tuto výsadu a může si mládě občas vypůjčit. Pavilon goril je pro veřejnost otevřený. Návštěvníci, kteří chodí mládě obdivovat, gorilí rodinu nijak neruší.

Sloní junior je populárnější než leckterá pophvězda

Malý sloní sameček si hned po porodu získal veliké sympatie veřejnosti, která měla možnost vidět ho naživo již třetí den po porodu. Jeho videa a fotografie ovládly česká i zahraniční média a sociální sítě. Jeden jediný snímek na facebookovém profilu pražské zoo například shlédlo více než milion lidí.

Slonice Janita porodila po 639 dnech březosti své první slůně. Novorozený sameček se svým příchodem na svět zapsal do historie pražské zoo, protože je vůbec prvním slůnětem, které se tady nejen narodilo, ale bylo zde také počato. „Jde o první slůně ve více než osmdesátileté historii chovu slonů, které se v Zoo Praha nejen narodilo, ale bylo zde i počato. Matkou slůněte je Janita, kterou jsme spolu s Tamarou přivezli v roce 2012 ze Srí Lanky, a přišlo na svět v Údolí slonů, jež jsme otevírali v roce 2013. Nic z toho bychom nemohli říci, kdyby nám zřizovatel neumožnil vybudovat Údolí slonů, kdyby nám čeští diplomaté v čele s Miloslavem Staškem nepomohli získat srílanské slonice a především kdyby náš tým slonařů pod vedením Pavla Brandla a Jiřího Javůrka nedokázal zvolit a naplnit správné postupy práce se slony," řekl hned po narození malého slona ředitel zoo Miroslav Bobek. Celou pražskou sloní tlupu uvidíte v nedávno zbudovaném Údolí slonů.

Fanda je miláček mnoha návštěvníků

Mládě hrocha obojživelného, které se v Zoo Praha narodilo 28. ledna, se stalo miláčkem mnoha návštěvníků. Jeho chovatelé pro něj navrhli pět jmen, ze kterých mohli fanoušci malého hrocha vybírat. Ve velmi napínavém hlasování nakonec zvítězil Fanda nad Hugem.

Zoo Praha odchovala jako první v Evropě jedny z nejvzácnějších ptáků světa

Krasky krátkoocasé jávské, nejkrásnější straky světa, patří mezi nejohroženější ptáky světa. V přírodě jich žije pouhých 100 až 250. V lidské péči bylo chováno v rámci mezinárodního programu na Jávě 29 ptáků, z nichž bylo dvanáct převezeno do Evropy. Pražská zoo získala v prosinci 2015 jeden pár a nyní se může pochlubit světově významným chovatelským úspěchem - odchovem dvou mláďat. Prosincový příchod krasek komentoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek slovy: „Doufejme, že se je v Chesteru i u nás podaří rozmnožit - uvidíme, komu dříve - a že se jejich potomci časem vrátí na západní Jávu." A nezůstalo jen u přání. Jako první se do Evropy přivezené krasky podařilo rozmnožit právě v pražské zoo, což je ohromný chovatelský úspěch. Dnes jsou již obě mláďata poměrně velká, od jasně zelených rodičů se ale stále velice liší. Září totiž jako modré topazy - a spolu se smaragdovými rodiči vytvářejí úchvatný klenot.