V pražské zoo žijí dvě samice a samec. Právě oni znamenají velkou naději jak pro evropský chov ohroženého druhu, tak pro zachování lva indického v globálním měřítku.
A protože se pokusy o přirozené rozmnožování nedařily, zasáhli přímo v Zoo Praha vědci a provedli umělou inseminaci. Zákroku se ujal tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo.
Za čtvrt roku bude jasno
„V současné době nemáme jinou možnost, jak naše vzácné lvy rozmnožit, neboť se ukázalo, že samice Suchi je neplodná a pro Ginni je za dané situace jedinou šancí na potomstvo umělá inseminace,“ vysvětlil ředitel zoo Miroslav Bobek. Podle profesora Hildebrandta proběhla inseminace úspěšně, pravděpodobnost, že je Ginni březí, je podle něj zhruba 70%. Chovatelé nyní budou samici pečlivě sledovat a odebírat vzorky trusu, z hormonů v něm obsažených zjistí zhruba po čtvrt roce, zda se vše povedlo.
Vzácná šelma
Lev indický dnes žije pouze v Girském lese a jeho okolí v indickém Gudžarátu, v počtu zhruba 600 jedinců. Evropský chov čítá 143 jedinců, kteří navíc pocházejí z pouhých 11 dovezených lvů. Nutně tak potřeboval oživit novou krví.
Pražská zoo získala s pomocí české diplomacie v roce 2015 tři jedince z Indie – samce Jamvana a dvě lvice – Suchi a Ginni. Nedařilo se je však rozmnožit přirozenou cestou, proto byl submisivní Jamvan dočasně nahrazen prověřeným samcem Sohanem ze Zoo Ostrava. Ten však svou úlohu také nesplnil, tak přišla na řadu umělá inseminace.
Lvi jsou jedinými kočkovitými šelmami, které žijí ve skupinách. U lvů afrických vedou rodinnou skupinu jeden nebo dva nejsilnější samci, naproti tomu u lvů indických žijí samci mimo smečku, tedy samotářsky. Smečky jsou pak záležitostí lvic a mláďat, což logicky znamená, že jsou méně početné než smečky afrických lvů.