Do zoo přibyly také nové druhy zvířat. Třeba nejdrobnější savec na světě, bělozubka nejmenší. Ta je od léta k vidění v pavilonu Afrika. Tento miniaturní hmyzožravec měří bez ocásku v dospělosti pouze tři až pět centimetrů. Váží sotva kolem dvou gramů, v průměru dokonce jen 1,8 gramu.

Třináct set nových mláďat

Rok 2018 byl v zoo plodný, narodilo se na 1340 mláďat 40 druhů. Šlo zejména o další mládě hrabáče kapského, čtyřčata geparda, mládě gibona stříbrného – a v neposlední řadě o historicky druhé mládě pandy červené odchované v Zoo Praha. Malá panda je sameček, jehož kmotr, herec Miroslav Donutil, pojmenoval Flin.

Jedním z nejvzácnějších mláďat je Maňásek. Tak začali chovatelé říkat mláděti krasky krátkoocasé jávské, které uměle odchovali právě za pomoci maňáska (to proto, aby u něj nedošlo k nežádoucímu imprintingu). V případě tohoto poddruhu jde dnes skutečně o každého jedince, protože v přírodě jich žije méně než 100, v zoo pak zhruba desítky.  

Loučení se Slávkem

Zoo zažila i smutné příběhy, jako říjnové loučení se slavným hrochem Slávkem. Tento symbol pražských povodní uhynul ve věku 34 let. V roce 2002 Slávek přežil zaplavení pavilonu, kde žil. Tehdy vznikl i slavný snímek, na kterém má Slávek svou širokou hlavu vystrčenou z okna pavilonu. Tato fotografie hrocha s milou povahou přinesla naději, že podobně jako tisíciletou vodu přežil Slávek, vzpamatuje se z ní i celá pražská zoo.

Projekty i mimo zoo

V pořadí osmý letecký transport koní Převalského z České republiky do západního Mongolska proběhl v polovině loňského roku opět úspěšně a počet přepravených koní stoupl na 31. Zoo Praha realizuje i další projekty, jako je Toulavý autobus v Kamerunu, výzkum a ochrana gaviálů v Indii, návrat supů mrchožravých na Balkán, pátrání po saole ve Vietnamu, nebo úsilí zachránit Balikpapanský záliv v Indonésii pro kahau nosaté.

Pomohla i Rada hlavního města Prahy, která schválila, že na in-situ projekty Zoo Praha půjdou napříště tři koruny z každého vstupu namísto dosavadních dvou.

Zoo ekologicky

Zoo se také připojila k trendu trvale udržitelného života, nahradila veškeré jednorázové plastové nádobí používané v areálu nádobím kompostovatelným a zavedla ve spolupráci se společností IPODEC – ČISTÉ MĚSTO ve zkušebním provozu linku na zpracování kompostovatelného odpadu.