Dvě letošní mláďata, z nichž jedno se vylíhlo v Zoo Zlín, nyní stráví přibližně tři týdny ve voliéře na umělém skalním hnízdě. Poté mladé supy ochránci vypustí do přírody, aby posílili volně žijící populaci tohoto druhu. Sup mrchožravý je totiž jedním z nejohroženějších evropských dravců. Populaci na Balkáně tvoří méně než 30 dospělých párů.
Jak supům pomoci?
V Červeném seznamu IUCN je řazen do kategorie kriticky ohrožených. Supi jsou totiž migrujícími ptáky – a při přeletech v Africe i místy v Evropě jsou nezákonně loveni. Navíc coby mrchožrouti žerou i zvěř, ulovenou olověnými broky – a mohou se tak otrávit.
Do obnovy balkánské populace se v Bulharsku výrazně zapojila právě pražská zoo. Ta od roku 2002 vede Evropskou plemennou knihu a od roku 2012 Evropský záchovný program. Celkem 10 supů už chovatelé vrátili zpět do přírody, zoo podporuje výstavbu chovných voliér v záchranné stanici v bulharské Staré Zagoře a pořídila terénní vůz pro bulharské ochránce.
Jak na to?
Pro návrat ptáků do volné přírody uplatňuje Zoo Praha tři různé metody: u čtyř ptáků to bylo tzv. zpožděné vypouštění, jedno mládě bylo před vypuštěním podsazeno pod pěstounský pár ve Staré Zagoře a pět mladých supů, včetně nynějšího zlínského a pražského mláděte, bylo umístěno do umělého hnízda. Ptáci jsou opatřeni vysílačkami a hnízda sledována kamerami.
Supi v Praze
První supi mrchožraví přišli do pražské zoologické zahrady v roce 1936, kde je chovali do roku 1973. Po dvacetileté pauze přicestoval z děčínské zoo samec, který žije v Praze dosud. Společně se samicí, která dorazila v roce 1998 z Rigy a pocházela z volné přírody, se stali rodiči prvního odchovaného mláděte v roce 2000, od té doby se vylíhlo 23 mláďat, z toho tři na jednom hnízdě v pěstounské péči, což je světový úspěch.