Výběh pand červených najdete hned za vchodem do zoo. A v něm momentálně kromě samice Wilmy a samce Pata řádí i 2. července narozené mládě. Je zatím plně kojené, až bude odstavené a schopné přijímat potravu samo, bude zaznamenáno jako druhé mládě pandy červené odchované v pražské zoo. Tím prvním byl sameček Akim.
„Na úspěch v podobě prvního odchovaného mláděte jsme čekali téměř 60 let - od roku 1955, kdy se v pražské zoo objevily pandy červené. Podařilo se to až v roce 2012. O to větší radost nám udělalo, že o pár let později už je tady další mládě, které má navíc s dříve odchovaným Akimem společného otce Pata,“ vysvětluje pandí anabázi ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Dlouhá historie, ale vzácné úspěchy
První dvě pandy přišly do zoo sice už v roce 1955, ale chov těchto choulostivých šelem byl velmi obtížný, a tak dlouho nepřežily. Totéž platilo pro dva páry, které dorazily v roce 1964. Až v 70. letech se začalo pandám dařit, i když se zatím nerozmnožovaly.
Na první úspěch si zde museli počkat až do roku 2012, kdy se narodil sameček Akim – potomek samičky Marii z Madridu a otce Pata z ústecké zoo. Od roku 1992 pandy najdeme ve výběhu, který je nejstarším výběhem celé zoo – jen původně v něm sídlili vlci.
Odchov není jednoduchý
Chovatelsky patří pandy červené ke slušným oříškům. Jsou choulostivé na počasí, říje u nich probíhá jednou za rok a pokud se nezadaří, je třeba čekat další rok. A samec Pat je už jedenáctiletý veterán. Nová partnerka ho ovšem evidentně zaujala.
„Po tom, co jsme v loňském roce získali novou mladou samici Wilmu ze švédské Eskilstuny, jsme nedávali šance na narození mláďat v letošním roce příliš vysoko. Wilma je ještě velmi mladá a naopak samec Pat už má nejlepší roky za sebou,“ uvedl kurátor chovu savců Pavel Brandl a popsal i pandí námluvy: „Na konci zimy a začátkem jara sice Pat jevil o Wilmu zájem, ale klasický „vláček“, kdy samec pandy následuje samici krok za krokem, jsme pozorovali jen jednou, velmi krátce. Mládě narozené druhého července tak bylo překvapením.“
Panda v ohrožení
Panda červená, která žije v horských lesích Číny, Bhútánu a Indie, je ohroženým druhem. Podobně jako panda velká má zvláštní „palec“, což je výrůstek zápěstní kosti, ovšem daleko menší. Listy bambusu i jiných rostlin není schopna utrhnout, ale pomocí palce si je přitáhne a okusuje. Živí se i ptačími vejci a menšími živočichy.
Pandy červené rodí mláďata až v klimaticky příznivém období své domoviny – od konce května do července. Tuto vlastnost si ponechaly i v chovech v lidské péči. A tak i v trojské kotlině pandy rodí v parném létě – v dutině stromu. Veškerou péči o mláďata obstarává samice, která je nejméně půl roku i kojí.