Před sedmi lety zadal magistrát vypracování projektu, který měl navrhnout kroky, které by vedly k řešení přetížené dopravní situace v centru města. Projekt který vznikl pak na příkladu Londýna počítal s tím, že vjezd do centra Prahy by byl zpoplatněn. Termínově se tak mělo stát letos, nejpozději v příštím roce…

Přestože k realizaci v plánovaném termínu nedošlo a nedojde, protože i nejnovější iniciativa, směřující k referendu, či anketě Pražanů by měla rozhodovat o případném zavedení mýta až někdy po roce 2010, se problematika vrací na pořad dne. Dokonce se hovoří o přípravě nového návrhu, který by mýto za vjezd do centra řešil.

Protože je podle radního Radovara Šteinera předčasné o podrobnostech zvažované varianty řešení stále obtížnější dopravní situace v centru Prahy nyní mluvit, podívejme se na to, jak o mýtu za vjezd do centra města pojednával původní projekt. Nemusí to být planá exkurze, protože nové plány se od těch původních zase až tak výrazně lišit nemohou.

Kolik, jak a kdo by platil

Obyvatele, ale i případné návštěvníky Prahy asi ze všeho nejdříve zajímá výše případného poplatku. Stranou zřejmě musíme dát současně platnou legislativu, která sice již dnes umožňuje obcím mýtné vybírat, ale jen v maximální výši 20 korun na den. Projekt, který vznikl v roce 2000 pak počítal s tím, že jednorázový poplatek za vjezd do centra Prahy by činil cca 100 Kč. Pokud k zavedení mýta opravdu dojde a stane-li se tak až po roce 2010, lze pak očekávat, že asi půjde o sumu vyšší. Původní návrh dál počítal s tím, že platit bude možné jednorázově, anebo si vjezd předplatit i na týden, resp.měsíc. Podle původního projektu by se poplatku nevyhnuli ani lidé, kteří v centru žijí. Počítalo se s tím, že by do pokladny města odváděli symbolický roční poplatek ve výši 1000 Kč. Platilo by to také pro tělesně postižené a živnostníky, kteří mají v oblasti centra provozovnu.

Plán počítal rovněž s tím, že mýto by neplatili pražští taxikáři, dopravní prostředky MHD, záchranáři, vozidla ozbrojených složek a také mikrobusy.

Důležité je uvést, že zamýšlené mýto by se vybíralo pouze v pracovní dny a to v čase od 7 hodin ráno do 18.30 hod večer. O víkendu, ve sváteční dny a v noci by se mýto nevybíralo.

Po vzoru Londýna, kde byl systém placení mýtného za vjezd do centra zaveden v roce 2003, by i v případě Prahy bylo možné platit hotově a platební kartou na speciálně zřízených "výběrčích místech", anebo s pomocí sms. Řidič by mohl mýto uhradit ihned po vjezdu do centra nebo později, ale za původní cenu nejpozději ve 22 hodin. Pozdější platby by již zřejmě, tak jako ve městě nad Temží, byly penalizovány a pokud by někdo ani po urgencích mýtné nezaplatil, mohlo by v jeho případě dojít i k soudnímu exekučnímu řízení.

Placení by zřejmě kontroloval podle londýnského vzoru důmyslný a přitom poměrně jednoduchý a ne až tak příliš drahý kamerový systém. Londýnská praxe ukazuje, že je takový systém schopen spolehlivě zachytit až 98% projíždějících vozidel a to i za velmi nepříznivých světelných podmínek.

Co se myslí "centrem"

Druhou důležitou otázkou, která určitě v souvislosti s touto problematikou napadne každého Pražana je vymezení pojmu centra Prahy, na vjezd do kterého by se vztahovalo diskutované mýto. Projekt z roku 2000 definuje centrum, jako oblast, která je pražskou památkovou rezervací a svou rozlohou je největší na světě.

Budeme-li konkrétnější, pak můžeme uvést, že oblast pravděpodobného výběru mýta by tak měla být vymezena v převážné části městské rezervace ohraničené magistrálou, nábřežím E. Beneše, objezdem malé Strany přes Strahov, Janáčkovým nábřežím, Jiráskovým mostem a Ječnou nebo Žitnou ulicí.

Výsledek referenda nejistý

Výsledek případného referenda anebo ankety mezi obyvateli hlavního města je předem těžko odhadnout. Před dvěma lety v Edinburghu vyznělo hlasování jednoznačně proti mýtu, a to v poměru 3:1. Referenda, prováděného poštou se tehdy zúčastnily dvě třetiny oprávněných voličů. Tamní radnice přitom navrhovala poplatek dvou liber, tedy zhruba devadesáti korun za jednodenní propustku do ulic ve středu města.

Referendum by mělo rozhodnout také o osudu mýta ve Stockholmu, kde na zkoušku úřady již vybíraly poplatky v první polovině loňského roku.

Průkopníky mýta se v osmdesátých letech minulého století stala norská města Oslo, Bergen a Trondhaim. O zavedení poplatků pro automobily mimo Prahy dnes uvažují i další evropská města, například Vídeň, Mnichov či Amsterdam.