Ačkoli se městské podmínky pro jízdu na kole rok od roku zlepšují, je třeba být stále ostražitý a znát kritická místa. Dopředu vědět, čemu se radši vyhnout a jak se zachovat je často velmi užitečné. Nejste první, kdo usedá na kolo a vyráží do ulic velkoměsta, proto se inspirujte zkušenostmi ostatních, dbejte jejich dobrých rad Jak jezdit v provozu a dávejte pozor na kritická místa:
Komentovaný a ilustrovaný rádce o jízdě v mětském prostředí na http://www.prahounakole.cz
Dveře, branky, vrata, vchody
Všechny „otvory“ vozidel, domů, hřišť, zahrad, ohrad atd. mohou být zdrojem nebezpečí z důvodu nečekaného otevření, případně nenadálého pohybu osob, zvířat či vozidel. Zmenšit nebezpečí je možné jízdou v dostatečném odstupu od takového zdroje nebezpečí.
Kanály (uliční vpusti)
Kanály jsou nebezpečné v případech nekvalitního provedení (propadlý nebo naopak vystouplý), nevhodného umístění (v části vozovky používané cyklisty), nebo chybějícího krytu. Pro jízdní kola s užšími plášti jsou nebezpečné kanály s žebry krytu umístěnými podélně ve směru jízdy.
Tramvajové koleje
Tramvajové koleje si zaslouží respekt a opatrnost především při podélném přejíždění. To platí dvojnásob pro kola s užšími plášti a trojnásob za deště a mokra. Nejbezpečnější úhel je úhel kolmý...
Komunikace se silným automobilovým provozem
Automobily jsou pro cyklisty největším vnějším nebezpečím. Míra nebezpečí vzrůstá s počtem vozidel a s jejich rychlostí. Proto je sdílení dopravního prostoru s automobily přijatelné pouze na komunikacích se slabým provozem (obslužné komunikace, obytné zóny) nebo na komunikacích s nízkými provozními rychlostmi (centrum města).
Křižovatka
Všechny křižovatky jsou potenciálně rizikové a cyklista je nejzranitelnější. Relativně bezpečné jsou křižovatky řízené světelnými signály a doplněné dopravní značkou V19 „Prostor pro cyklisty“ (tzv. předsunutá stopčára), která zajistí bezpečné zařazení cyklisty před ostatní vozidla. Nejnebezpečnější jsou levá odbočení. Leckde je tak lépe z kola slézt a použít přechodu jako chodec.
Městský mobiliář (čekárny, odpadkové koše, reklamní a informační plochy, lavičky, telefonní budky)
Nevhodně umístěné prvky městského mobiliáře jsou překážkou pro jízdu samotnou nebo omezují rozhledové poměry.
Motorová vozidla (odstavená, projíždějící)
Nevhodně zaparkované vozidlo může průjezd cyklistů zablokovat nebo jej učinit výrazně nebezpečným (ne vždy je však takové vozidlo zaparkováno v rozporu se zákonem). Také vozidla vyjíždějící ze dvorů, vjezdů a přilehlých pozemků často nepočítají s příčně projíždějícím cyklistou. K nebezpečí na běžných komunikacích – cyklista není silnější než auto…
Obrubník
Nesnížený obrubník by se na cyklistických stezkách ani trasách neměl vyskytovat. Při přejíždění v kolmém směru hrozí při nevhodné jízdě poškození kola nebo proražení duše. Nebezpečný je ale i v podélném směru, kdy může být při jezdecké chybě nebo kolizní situaci příčinou pádu. Pozor, i snížený obrubník může být při přejíždění pod ostrým úhlem nebezpečný.
Povrch - charakter a nerovnosti
Každý povrch má jiné adhezní vlastnosti – leštěná dlažba, šotolina, mokré kočičí hlavy, hladký povrch pro bruslaře... Mnohem horší jsou však poruchy povrchů (díry, kořeny zvednutý asfalt, asfaltové boule), které cyklista nemůže úplně předpokládat.
Přejezd automobilové komunikace
Cyklista nemá přednost ani na přechodu pro chodce (po kterém by ani neměl jet) ani na přejezdu pro cyklisty (ten je pouze vymezením koridoru pro jízdu). Výjimkou jsou samozřejmě křižovatky řízené světelnou signalizací.
Schody
Schody by se na cyklistických trasách neměly vůbec vyskytovat. Nicméně jsou místa, kdy překonání výškového rozdílu není možné zajistit jinak než použitím schodiště. Schody upravené pro cyklisty by měly být vybaveny šikmou rampou nebo vodícím žlábkem pro vedení kola.
Sklon
Vzhledem ke geografickým poměrům se vyskytují příkré podélné spády. Ty mohou být zdrojem nebezpečí při sjezdu z důvodu vysoké rychlosti, při výjezdu ve smíšeném provozu zas tím, že při menších rychlostech cyklista nejede úplně přímou stopou a vozidla jej míjejí několikanásobně vyšší rychlostí. Nebezpečným místem může být i nevhodný příčný sklon komunikace
Sloupy veřejného osvětlení, sloupky dopravních značek a semaforů
Sloupy a sloupky mohou být velkou překážkou provozu, nejvíce záleží na jejich umístění s ohledem na šířku komunikace.
Výjezd na automobilovou komunikaci
Při výjezdu na automobilovou komunikaci je třeba dát všem přednost.
Zábrana (závora, zábradlí, sloupek)
Pro zabránění vjezdu motorových vozidel je používáno závor, zábradlí, sloupků nebo jiných zábran. Zábradlí nebo „Z“ šikany mohou být použity i pro usměrnění nebo zpomalení cyklistů v místech zvýšeného pohybu chodců nebo v nepřehledných úsecích. Všechny tyto prvky mohou být nebezpečné v případě nevhodného umístění (za zatáčkou, v podjezdu).
Zastávka veřejné dopravy
V místech zastávek veřejné dopravy je nutné předpokládat zvýšený pohyb chodců a to i v nečekaných směrech (dobíhání, přecházení před vozidlem). V případě průjezdu přes "pěší" prostor zastávky v okamžiku staničení autobusu či tramvaje by cyklista měl raději zastavit (např. v Dánsku to je zákonná povinnost). Samozřejmě platí, že cyklistická stezka by měla v takových místech být vedena v bezpečném odstupu..
Zpomalovací prahy
Zejména v provedení úzkých montovaných retardérů to je nepříjemná „drncací“ (nebo skákací) překážka. Nutné je dostatečné dopravní značení a výrazné provedení.
Zúžený profil
V zúžených místech je nutné dbát zvýšené opatrnosti a ohleduplnosti vůči všem účastníkům.