„Schválená strategie obsahuje nejen zásady realizace preferenčních opatření na území hlavního města Prahy, ale především jasně definuje problémová místa, kde je potřebné preferenci veřejné dopravy uplatnit nejvíce. Všechny pražské organizace, které mají organizaci dopravy na starosti, tímto materiálem dostaly jasný úkol, které lokality v období 2016-2020 systematicky řešit,“ uvádí náměstek primátorky hl. m. Prahy a radní pro oblast dopravy Petr Dolínek.

„Preferenční manuál“ již vychází ze zásad čerstvě schválené nové dopravní politiky hl. m. Prahy zpracované v rámci projektu P+ (www.poladprahu.cz), která staví právě na rozvoji atraktivní a rychlé veřejné dopravy.

„Součástí dokumentu je také manuál pro navrhování a realizaci preference pro autobusy, jenž bude návodem pro projektanty, jak co nejlépe realizovat preferenční opatření v praxi. Dodržování manuálu povede k žádoucímu sjednocení a vyšší jednoznačnosti dopravního značení, tedy i k vyšší srozumitelnosti opatření pro všechny účastníky silničního provozu. Výhody získají tedy nejen uživatelé veřejné dopravy, ale i té individuální,“ dodává ředitel ROPID Petr Tomčík.

Přestože na mnoha místech tramvajové sítě Praha dokazuje, že preferovat veřejnou dopravu umí, stále existuje řada míst zejména v autobusové síti, kde by veřejná doprava větší přednost před osobními automobily potřebovala.

„Týká se to nejen světelně řízených křižovatek, jako třeba Palackého náměstí, ale i ucelených tahů s vysokou hustotou autobusové dopravy, jako například osa Želivského – Slavia – Jižní Město, Prosek – Vysočany – Spojovací nebo Strakonická či Průmyslová ulice,“ konstatuje náměstek ředitele ROPID pro městskou dopravu a marketing Martin Šubrt. Problémy k řešení definuje mapa problémových míst. „Na mapě problémových míst je vidět, že Praha má v oblasti preference veřejné dopravy ještě hodně práce. Do roku 2020 bychom rádi na většině těchto míst více upřednostnili MHD, ať už formou vyhrazených pruhů nebo úpravou semaforů pro rychlejší průjezd tramvají a autobusů,“ doplňuje Šubrt.   

Statistika preferenčních opatření (stav k 30. 9. 2017)

  • Podíl tramvajových tratí oddělených od ostatní dopravy: 52 %
  • Podíl světelně řízených křižovatek s preferencí tramvají: 78 %
  • Počet světelně řízených křižovatek, kde lze realizovat preferenci BUS: 225
  • Délka vyhrazených pruhů pro autobusy: 30,9 km
  • Délka tramvajových tratí pojížděných autobusy: 12,4 km

Nejvíce problémová místa

(mapa problémových míst)

Tramvaje

  • I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Anděl
  • Právnická fakulta – Staroměstská – Národní divadlo
  • Újezd – Malostranská
  • Muzeum – Flora (Vinohradská ul.) 

Autobusy

  • Vysočanská – Spojovací – Pod Táborem
  • Želivského – Slavia – Bohdalec – Spořilov – Jižní Město
  • Nádraží Hostivař – Za Horou / Pod Táborem (Průmyslová ul.)
  • Lahovičky – Lihovar (Strakonická ul.)
  • Uhříněves (ul. Přátelství)
  • Kačerov – Zelené domky – Jesenice (Vídeňská ul.)
  • K Letišti – Nádr. Veleslavín (Evropská ul.)
  • Prašný most – Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba (Svatovítská, Jugosl. partyzánů)
  • Zdiby – Kobylisy (Ústecká ul.)

Nejúčinnější preferenční opatření

(vybráno ze schváleného katalogu)

Tramvaje

  • Vyhrazená jízdní dráha (zvýšené i nezvýšené těleso, oddělený pás podélnými prahy)
  • Preference na světelných křižovatkách (absolutní nebo podmíněná)
  • Vedení trati pěší zónou (nebo omezení vjezdu ostatním vozidlům)

Autobusy

  • Vyhrazený jízdní pruh (včetně řadicích pruhů před křižovatkou)
  • Přednost při výjezdu ze zastávky (ze zastávkového zálivu nebo z místa mimo komunikaci)
  • Výlučný směr v řadicím pruhu před křižovatkou (např. využití odbočovacího pruhu pro jízdu rovně)
  • Jízda po tramvajovém tělese (nebo sdružený pár pro tramvaje a autobusy)
  • Preference na světelných křižovatkách (aktivní detekce či samostatné fáze v křižovatkovém cyklu)

Více informací o preferenci veřejné dopravy