Můžete přiblížit význam mostu a okolnosti jeho vzniku?

Most se zapsal do historie města  a bez nadsázky zachránil  Severní Město. Nahradil totiž provoz tramvají na původním mostě Barikádníků postaveném v roce 1928. Když pak probíhala jeho velká přestavba související s budováním Severojižní magistrály, bylo nutné přerušit tramvajovou dopravu v ulici V Holešovičkách. Situaci, která nastala,  si v prvním okamžiku  nedovedl nikdo představit. V podstatě doprava na Severní Město zkolabovala.  Orgány města a Dopravního podniku hledaly náhradní řešení a výsledkem byla stavba nové tramvajové trati v Praze, navíc v unikátních sklonových poměrech osmi procent. A  součástí té tratě se stal i tramvajový most. A  tak 5. května 1977 byla nová tramvajová trať po neuvěřitelném roce výstavby včetně mostu uvedena do provozu.  Nešlo ale o most, který se nyní demontuje. Ten byl postaven až v roce 19801.

Kdo ho postavil, kdo byl investorem stavby?

Oba, jak most původní (ten, který tu stál tři a půl roku), tak i ten současný ocelové provizoriní,  postavilo Železniční vojsko ČSLA. Pokud je mi známo iInvestorem byl Dopravní podnikPraha, protože stavěl i  tramvajovou trať, nicméně je nutnokonstatovat, že bez podpory tehdejších stranických orgánů by se stavbu asi realizovat nepodařilo. Výstavba celé tramvajové tratě  včetně prvního mostu se zkrátila o osm měsíců. Jak bylo tehdy zvykem, byl k tomu přijat sdružený socialistický závazek. Byl bych ale nerad, aby to vyznělo, že to zkrácení  termínu se pak projevilo na kvalitaě prvního mostu. Tak tonení. Příčiny narušení prvního mostu byly poněkud jiné,šlo o špatně zvolenou mostní konstrukci,  protože to, co tu bylopůvodně, se hodilo pro krátkodobá provizoria, ale určitě ne pro intenzivní tramvajovou dopravu na dobu  20 až 25 let, jak se  tenkrát  uvažovalo. V konstrukci se proto začaly objevovat vážné únavové trhliny. Nejdříve byl na mostě omezen počet provozovaných linek, pak také rychlost provoz a jeden čas se tu dokonce jezdilo na semafory, aby se na konstrukci nepotkaly ani protijedoucí soupravy. V listopadu 1980 byl provoz na mostě zakázán úplně.Když začal provn most praskat v listopadu  1980 byl provoz zastaven provoz, most byl zlikvidován a nahrazen nynější konstrukcí. Stavba šla probíhala po etapách, první polovina mostu byla zprovozněna v březnu 1981.

Druhá se pak dostavovala o rok později.

Proč se mostu říká „Rámusák“?

To není proto, že by na něm dělaly rámus tramvaje. Tato Část konstrukce totiž stávala původně od roku 1970 u starého mostu Barikádníků a sloužila jako provizorium pro automobily. Různé kovové součásti a hlavně   dřevěná mostovka při přejezdu auta slušně rachotily. Proto  ho lidé nazvali „Rámusákem“. Když byla konstrukce přenesena do míst dnešního, demontovaného tramvajového mostu , jméno mu zůstalo. Tento most pak sloužil spolehlivě až do letoška.

Jaká je to konstrukce? V různých materiálech  se hovoří o tom, že je to konstrukce Bailey bridge používaná Brity za II. světové války…

Nikdy jsem neslyšel, že by to byla britská konstrukce, je to normální příhradový most, na němž není nic neobvyklého, takové mosty se stavějí od dob, kdy vznikla železnice. Jen pro potřeby armády byla konstrukce vyrobena z dílčíchsoučástí tak, aby se dala snadno převážet tam, kam je potřeba, ať už pro provizorní účel, či pro přesuny vojsk. Most s typovým označením ŽM 16 pochází ze strategických zásob tehdejšího Federálního ministerstva dopravy. .

Prožil most nějaká dramata, jezdila po něm například auta?

Původně se počítalo s tím, že po mostě budou moci jezdit sanitky, ale nikdy jsem neslyšel, že by po něm sanitka přejela. Nejdramatičtější momentem tak bylo praskání původní mostní konstrukce a  jeho rychlá náhrada  ocelovým mostem. Pak most fungoval bez problémů, jen na něm několikrát proběhla údržba mostovky.

Most je součástí nové tramvajové tratě, která nahradila trať v Holešovičkách. Říkalo se, že tramvajím hořely motory při šplhání do příkrého svahu. Jak to tedy bylo skutečně?

To úplně pravda není. Když začínal provoz na tramvajové trati, počítalo se, že tu budou muset jezdit tramvaje s tzv. horským převodem, ale praxe ukázala, že to není třeba. Ale přesto byla přijata  celá řada bezpečnostních opatření. Dokonce v zastávce Nad Trojou fungovala dispečerská služba.  Tam muselřidič zastavit, ohlásit se, že jede nahoru, a auta na semaforu dostala červenou (to platí dodnes), aby tramvaj nemusela v tom nejprudším místě zastavit. Směrem dolům bylo povinné zastavovací místo řízené semaforem, dokonce ze začátku podával řidič hlášení dispečerovi, což byla kontrola, že dodržel bezpečnostní předpisy, ale časem se od toho upustilo. Je to samozřejmě nejstrmější tramvajová  trať v Praze, ale mám na to rčení: Naši předkové jezdili po větším stoupání, protože nevěděli, že to nejde. Dnes na to máme normy a to je to základní, co limituje stavby tramvajových tratích.

Jezdilo se v Praze někdy po podobném mostním provizoriu? Například po válce…?

Po válce ani ne, ale obdobná konstrukce sloužila na Zlíchově, tam, kde tramvaje přejíždějí železniční trať. Původně tam stál normální silniční most, ale v roce 1969 se dostal do havarijního stavu, a tak tam tramvaje jezdily po stejném provizoriu přes tramvajovou „splíitku“ až do roku 1987, kdy byla vybudována náhradabyl postaven most definitivní.