Portál hlavního města Prahy

Nápad, který se objevil ve Vídni, zaujal i Čechy a od loňska, kdy se noc otevřených kostelů konala jen v Brně a v Plzni, se dnes rozšířila do celé republiky. V pražské arcidiecézi bude otevřeno  v pátek 28. května od 18 hodin více než 65 kostelů, v Praze to pak bude 44 katolických a evangelických svatostánků.

Kde je otevřeno, záleží na farnosti

Při čtení seznamu otevřených kostelů mnozí Pražané zalitují, že některé kostely, které jsou jen těžko dostupné, se  tu noc neotevřou. „Důvod je prostý, záleží na každé farnosti, jak se rozhodne,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.

„Některé kostely, zvláště ty  v centru, mají velmi málo farníků a právě na nich Noc kostelů stojí,“ upozornil koordinátor projektu  páter Miloš Szabo z kostela sv. Prokopa na Žižkově. Právě u něj farníci organizují například večerní koncert Kühnova dětského sboru, noční prohlídku se svíčkami kolem půl jedenácté v noci a na půlnoční modlitbu latinského kompletáře.

Neotevírají se jen kostely

„Měla by to být noc, kdy se otevírají nejen kostely, ale také církev. Chceme, aby k sobě měli lidé blíže,“ uvedl arcibiskup pražský Dominik Duka. „Přijďte s otevřeným srdcem, jste vítáni,“ vyzval lidi Miloš Szabo. Dominik Duka připomenul, že po dlouhé době se mohou lidé dostat i tam, kam je v kostelích obvykle zakázaný vstup – například do sakristie či na kůr.

Program pro každého

Každý z otevřených pražských kostelů nabízí  program, který může oslovit lidi, od dětí po  dospělé, milovníky historie, divadla, hudby… V kostele sv. Vavřínce v Jinonicích připravili farníci program Škola zvoníka od sv. V kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad  se bude hrát Legenda o Veronice, na Svaté Hoře u Příbrami se chystá sestup  se svíčkami do krápníkové jeskyně.

U sv. Tomáše v Josefské ulici pak mohou lidé nahlédnout  do sakristie, kde se chystá výstava liturgických předmětů a třeba i posezení v kavárně umístěné v kryptě. Podrobný seznam akcí naleznete na stránkách projektu.

Volby nehrály žádnou roli

Noc kostelů se koná v době voleb do parlamentu. Někteří v tom spatřují záměr, ale už loni se noc kostelů konala o víkendu, tedy 29. května. „Nespatřujte v tom žádný záměr,“ uvedl Dominik Duka na otázky novinářů. Upozornil, že volby se konají v mimořádném termínu a  Noc kostelů se připravovala  mnohem déle.

V Praze i mimo ni

Noc kostelů se začíná blížit další velké noční akci – Muzejní noci, která se koná na etapy, aby lidé mohli navštívit muzea a památky i v jiných v městech, než kde žijí. Možná by stálo za úvahu tuto noc také rozdělit, protože při pročítání programů a nabídek mimopražských kostelů se najdou další skvosty.

Výběr z programu z deseti kostelů  

Varhanní preludia a arcibiskup Duka v katedrále sv. Víta

(adresa: Praha 1-Hrad, III. nádvoří, www: www.mekapha.cz)

V podání varhaníka a ředitele kůru katedrály sv. Víta Josefa Kšici zazní v pražské katedrále varhanní preludia. Následovat budou čtení o českých světcích a litanie k českým patronům. Pražskou katedrálu také v rámci Noci kostelů navštíví pražský arcibiskup Dominik Duka, aby se mohl setkat s poutníky. Celý večer bude možnost prohlídky katedrály. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je nejvýznamnějším kostelem v naší zemi. Její stavba byla započata v době vlády Karla IV., dokončena do dnešní podoby byla v r. 1929. V katedrále jsou pohřbeni čeští králové, pražští biskupové a arcibiskupové a především naši národní světci: sv. Václav, sv. Vít, sv. Vojtěch, sv. Zikmund a sv. Jan Nepomucký. V korunní komoře nad svatováclavskou kaplí jsou uchovávány české korunovační klenoty.

Hvězdné nebe nad Komunitním centrem Matky Terezy

(adresa: U Modré školy 1, Praha 11-Háje, www: www.kcmt.cz)

V Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Chodově bude příležitost pozorovat hvězdy astronomickým dalekohledem s odborným výkladem. S malířem Pavlem Šleglem budou moci návštěvníci diskutovat o velmi moderní výzdobě kostela, jejímž je Mistr Šlegl autorem. Připraveno je také hudební představení žáků umělecké školy Altera pars. Komunitní centrum Matky Terezy slouží nejen jako místo setkávání pro křesťany, ale vychází vstříc potřebám všech obyvatel Jižního Města. Nabízí pravidelný program (vzdělávání zaměřené na rodinu, seniory a mládež, ekumenická setkání, duchovní obnovy, výuku náboženství, přípravu na svátosti, filmový klub, divadelní představení, koncerty, plesy atd.). Provozováno je římskokatolickou farností u kostela sv. Františka z Assisi na Chodově.

Škola zvoníka od sv. Vavřince

(adresa: Vavřinecká ul., Praha 5-Jinonice, www: www.farnostsmichov.cz)

Celá Noc kostelů začíná vyzváněním zvonů. Kdo se o tomto pozoruhodném hudebním nástroji, který je již neodmyslitelně spjat s každým kostelem, bude chtít dozvědět něco víc, pro toho v kostele sv. Vavřince v Praze-Jinonicích připravili farníci program s názvem Škola zvoníka od svatého Vavřince. Zvonit na zvon totiž není vůbec snadné. Během dalšího programu zazní přednáška o místním kostele a proběhne čtení z Jeruzalémské bible. Kostel sv. Vavřince v Jinonicích je pravděpodobně z 11. století a je jedinou zachovalou památkou této prastaré osady na úpatí neolitického hradiště. Kostel byl později výrazně upravován v roce 1571 a koncem 18. století. Dnešní podoba je výsledkem pseudorománské přestavby z roku 1894, při které byla prodloužena loď a sjednoceny všechny fasády.

Kostelní kuchyně u sv. Tomáše

(adresa: Josefská ul., Praha 1-Malá Strana, www: www.augustiniani.cz)

V kostele byl někdy asi každý, ale navštívit také sakristii? Místní farnost uspořádala výstavu liturgických předmětů a oděvů používaných při liturgii. Vše bude s odborným výkladem, protože ne každý ví, co je to paténa, ciborium či cingulum. Návštěvníci se také dozvědí něco o obyvatelích místního kláštera augustiniánech, budou moci vyslechnout koncert skupiny Proti proudu či posedět v klášterní kavárně umístěné v kryptě.

Gotický chrám sv. Tomáše na Malé Straně byl postaven na místě staršího románského kostela v letech 1285–1316. Při něm stojící augustiniánský klášter založil Václav II. roku 1285. V 16. století byl přestavěn renesančně a posléze, v letech 1725–1731, „zbarokován“ Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem. Přímo pro kostel namaloval dva oltářní obrazy Petr Pavel Rubens – obraz svatého Tomáše a svatého Augustina.

Výtvarné dílny pro děti u Panny Marie Sněžné

(adresa: Jungmannovo náměstí, Praha 2-Nové Město, www: www.pms.ofm.cz)

Ve výtvarných dílnách si budou moci děti vytvořit z hedvábného papíru sněhovou vločku, na ni napsat své přání a zavěsit ji z kůru, aby „sněžila“ do prostoru kostela. Místní varhaník zavede návštěvníky na kůr kostela a představí jim nově opravené varhany. Prohlídku zakončí malým koncertem duchovní hudby.

Kostel Panny Marie Sněžné s klášterem založil roku 1347 císař Karel IV. podle velkolepého plánu – dnešní kostel je pouze presbytář původně plánovaného gotického chrámu, který měl být 100 metrů dlouhý a 40 metrů vysoký. Po roce 1990 se sem vrátili františkáni (Ordo fratrum minorum – OFM) a obnovili klášterní život.

Světlo a zvuk u Nejsvětějšího Salvátora

(adresa: Křižovnické náměstí, Praha 1-Staré Město, www: www.salvator.farnost.cz)

V kostele bude probíhat netradiční program. Návštěvníky čeká v čase světelná instalace, dále netradiční projekce s názvem Život v kostele, zpřístupněná výstava Věry Novákové na ochozu kostela a čtení fragmentů významných duchovních textů. Odehraje se tzv. Setkání pěti: hudební projekt několika hudebníků a zpěváků – Salvátorská schola (africké spirituály), sbor Geshem (americké spirituály), Jiří Hodina (gregoriánský chorál), Eva Bublová (varhany), Dalibor Pavelka (příčná flétna).

Kostel Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu byl vybudován na místě středověkého dominikánského kláštera po příchodu jezuitů na sklonku 16. století. Je součástí bývalé jezuitské koleje Klementinum a od počátku byl také kostelem studentů a učitelů zmíněné koleje, později i Karlo-Ferdinandovy univerzity. Odtud vycházeli slavní misionáři do celého světa, zde působili Bohuslav Balbín i Bernard Bolzano. Dnes je opět kostelem akademickým, který slouží všem pražským studentům i učitelům vysokých škol.

Sakrální skladby pro varhany, soprán a housle u sv. Jiljí

(adresa: Husova 234/8, Praha 1-Staré Město, www: www.kostel-praha.cz)

Účinkují: H. Jonášová, koloraturní soprán – sólistka Státní opery Praha  a Národního divadla, T. Vejvoda, housle, F. Petr, varhaník, který bude hrát na unikátní klasické  barokně-romantické varhany z roku 1737, tři manuály, padesát rejstříků,  přibližně 3500 píšťal. Na programu jsou:  Bach, Vivaldi, Mozart, Dvořák, Schubert, Franck, Widor. Součástí programu je také prohlídka kostela.

Původně gotický barokizovaný farní kostel sv. Jiljí, který je ve správě bratří dominikánů, byl vysvěcen v roce 1371. Jeho výstavbu započal biskup Jan IV. z Dražic a pokračoval Arnošt z Pardubic. Byl koncipován jako vysoká trojlodní síň, kde strop hlavní lodi je vyzdoben monumentální freskou Václava V. Reinera. V letech 1387–1388 zde pravděpodobně působil sv. Jan Nepomucký.

Divadlo v Husově sboru ve Vršovicích

Herci z Divadla Miriam představí hru od Selmy Lagerlöfové Legenda o Veronice. Kromě dalšího divadelního představení čeká na návštěvníky tohoto kostela také varhanní recitál Adama Viktory. Husův sbor v Praze 10-Vršovicích. Postaven v roce 1930 církví československou husitskou.

Kostel sv. Prokopa ve světle svící

(adresa: Sladkovského náměstí, Praha 3-Žižkov, www: www.farnost-zizkov.cz)

Jak vypadá kostel pouze ve světle svící? To zjistí návštěvníci žižkovského kostela, kde během večera mohou vyslechnout také koncert Kühnova dětského sboru, zúčastnit se latinského kompletáře či prohlédnout si kůr a varhany.

Základní kámen novogotického kostela sv. Prokopa z roku 1903 byl položen při příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Proto se mu v prvních letech existence také říkalo Jubilejní kostel. Vzácnou památkou je obraz Karla Škréty sv. Václav jako obránce Prahy proti Švédům.

Sestup do krápníkové jeskyně ve Svaté Hoře

(adresa: Svatohorská alej, Příbram II-Svatá Hora, www: www.svata-hora.cz)

Ve Svaté Hoře je připraven sestup do krápníkové kaple sv. Maří Magdalény pouze ve světle svící. Svatá Hora připravila bezkonkurenčně nejbohatší program. Celý večer začíná průvodem se svícemi po svatohorských schodech. Následují prohlídky areálu, přednášky, prohlídka a praktické ukázky liturgických oděvů, prohlídka barokního refektáře, ladění varhan a možnost zkusit si na ně zahrát a mnoho a mnoho dalšího.

Svatá Hora. Nejvýznamnější mariánské poutní místo Čech, jehož historie sahá až do 13. století, kde na místě nynějšího rozsáhlého areálu byla vybudována první kaple jako dík Panně Marii za její pomoc. V současnosti o toto místo s čilým poutním i turistickým ruchem pečuje kongregace redemptoristů.

Zdroj: Arcibiskupství Praha