Co vlastně archeologové našli
V kostele sv. Haštala na Haštalském náměstí archeologové na základě určitých indicií začali hledat nejdříve za pomoci geofyzikálních metod nějakou anomálii, která by naznačovala existenci dutiny. Nenašli ji před oltářem, kde sice je jakási deska, která je podobná náhrobní, ale je asi dva metry vpravo. Když obnažili podlahu, objevila se cihlová barokní klenba. Tam byla o den později spuštěna minikamera a archeologové zjistili, že jde dva barokní hroby.
Před oltářem byla kamenná deska také vyzdvižena. „Na desce nebyl žádný reliéf a pod ní se objevila vrstva malty, odštěpky opuky a našly se tam také úlomky skla už moderního, zřejmě z 18. nebo 19. století, a také úlomky malovaných omítek, což zřejmě souvisí s úpravami v kostele. Tuto vrstvu budeme rozebírat směrem do hloubky,“ uvedl Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu.
Naděje se nevzdávají
Rozčarování u části veřejnosti, které s sebou přinesly první výsledky, zřejmě archeologové a odborníci vůbec nesdílejí. „Zabýváme se věcmi starými 50 i tisíc let a nehraje roli, zda něco objevíme za rok, za dva nebo za padesát let. Důležité je, že se to jednou objeví,“ komentoval první výsledky Zdeněk Dragoun.
Kde by mohla být?
Anežku hledají odborníci už dlouho. Její ostatky zřejmě zmizely někdy po husitských válkách. V průběhu historie jsou známé zmínky o relikviáři a ostatcích, ale stopy mizely někdy v době baroka. Údajně se už v té době hledaly. „Všeobecně se předpokládá, že byla Anežka pohřbena v Anežském klášteře, kde probíhal výzkum doktora Borkovského už za první republiky,“ upozornil Z. Dragoun. „Tam byla její hrobka, či přesněji místo, o kterém se uvažuje jako o její hrobce, nalezena prázdná. Došlo se k závěru, že pravděpodobně v době husitských válek, kdy klarisky opustily svůj klášter, přenesly i její ostatky, tedy to nejcennější, co měly,“ uvažuje Z. Dragoun. V 17. století byla dokonce ustavena císařská komise, aby je našla.
Novodobé hledání
Krátce po svatořečení Anežky na počátku 90. let minulého století se hledaly ostatky v rotundě sv. Kříže na Starém Městě. Jeptišky z Anežského kláštera totiž odešly do kláštera sv. Anny, který je kousek od rotundy. Existuje i souvislost s kostelem na Haštalském náměstí, kde byl nedaleko špitál, který patřil pod Anežský klášter. Hovoří se i o dalších historických vazbách, a to především mimopražských. „Nic nekončí, ostatky mohou být i na takovém místě, že nás ani nenapadne je tam hledat či je určit jako její ostatky, pokud nebudou označeny, ale časem lze na ně přijít,“ řekl Dragoun.
Anežku lze identifikovat
Pakliže by se našly ostatky, o kterých by mohly vzniknout dohady, zda jde či nejde o Anežku, pak je možné je identifikovat. Kosterní pozůstatky Přemyslovců byly velmi dobře antropologicky prozkoumány, víme i o jejich rodových znacích, a navíc žijeme i v době, kdy je možné odebrat vzorky DNA a ověřit příslušnost k Přemyslovcům i touto metodou.
Legenda přináší naději
Legenda praví, že až se najdou ostatky sv. Anežky, zavládne v Čechách blahobyt. „Legendy vznikají proto, že lidé potřebují naději. I tato legenda je plná naděje,“ řekl kardinál Miroslav Vlk, který se přijel na práce spojené s hledáním ostatků podívat. Svatá Anežka je spojena s pádem komunismu, je také příkladem pro nynější dobu. Ukazuje, jak se člověk z královského rodu může obětovat pro dobro druhých. „Nalezení ostatků by určitě vrhlo pozornost na její život a skutky a mělo by i význam pro historii kostela,“ upozornil kardinál Vlk.
Na svatořečení nemá nález vliv
Laici se často ptají, zda by nález ostatků měl vliv na svatořečení sv. Anežky. „Už byla svatořečena i s tím malým ostatkem, který je uložen v Escorialu, takže nejde o svatořečení,“ připomenul kardinál Vlk. „Spíš by to bylo posílení symbolu pádu komunismu a počátku nových dějin,“ dodal.
„Svatá“ před svatořečením
Je pozoruhodné, že dva čeští svatí jsou spojeni určitou poctou, která jim byla věnována už dávno před svatořečením. Je to Anežka a také Jan Nepomucký. Oba tito svatí jsou svázáni s českým řádem křížovníků s červenou hvězdou. Nepomuckého našli křížovníci po jeho vhození do vody v místě, kde nyní kotví loď Nepomuk, a věnovali jeho kultu náležitou pozornost, která přetrvala dodnes. „Anežku, svou zakladatelku, uctívali jako světici a nechali zobrazovat velmi často, dobrý pozorovatel ji najde na fasádě jejich kláštera a také je zobrazena na oltáři tzv. Puchnerově arše, kterou nechali křížovníci zhotovit už v 15. století. (dnes v Národní galerii),“ uvedl historik Jan Royt, který se zabývá českými svatými už patnáct let. Za stejně významnou považuje i sv. Zdislavu, která byla kanonizována jako poslední v roce 1995 a v roce 2000 byla prohlášena hlavní patronkou litoměřické diecéze.
