Archeologické oddělení NPÚ
Národní památkový ústav, původně Středisko památkové péče a ochrany přírody hl. m. Prahy, vznikl v roce 1960, o pět let později byl zřízen samostatný útvar pro archeologické výzkumy. Stalo se tak zejména v souvislosti s výstavbou metra, kdy se objevila potřeba evidovat zásahy do země ve větší míře a začalo být zřejmé, že je pro podobné účely nutné vytvořit funkční instituci, která jednak posílí řady pražských archeologů a jednak se zaměří právě na „co nejkomplexnější výzkum jádra historického města (propojení archeologického a stavebně-historického výzkumu)“. V současné době tento odbor vede PhDr. Zdeněk Dragoun, samostatné archeologické oddělení sídlí Na Perštýně 12 v Praze 1.
Instituce má na starosti následující činnost:
1. Provádění archeologických výzkumů
Archeologický odbor během posledních dvaceti let provedl více než padesát procent významných archeologických výzkumů na území Prahy, tj. 453 akcí. Spolupracuje i s dalšími deseti organizacemi, které mají pověření k provádění záchranných archeologických výzkumů na území hlavního města.
Odbor rovněž zajišťuje projednání a distribuci Programu podpory záchranných archeologických výzkumů, z něhož se finančně přispívá na záchranné výzkumy, jejichž náklady nenese stavebník.
2. Archeologická památková péče
Pracovníci odboru vydávají odborná stanoviska ke všem plánovaným zemním zásahům na území hl. m. Prahy. Mimoto poskytují konzultace investorům v počátečním stadiu přípravy stavby. Vedou databázi připravovaných i probíhajících staveb a nové akce pravidelně předkládají Pražské archeologické komisi. Oddělení vede rovněž evidenci archeologických lokalit na území Prahy, zapsaných do Státního seznamu nemovitých kulturních památek a podle možností provádí kontrolu jejich stavu a označení.
3. Zpracování starších výzkumů
Jedním z úkolů odboru je zpracování již provedených terénních výzkumů včetně některých výzkumů odborníků, kteří v instituci už nepracují. Archeologický odbor NPÚ HMP byl a je po celou dobu své existence hlavním garantem provádění záchranných archeologických výzkumů v Praze. Vzhledem ke kapacitám pražské archeologie a intenzitě stavební činnosti ve městě neplatí zásada, že nový výzkum může být archeologovi přidělen až po zpracování (odevzdání nálezové zprávy nebo lépe publikaci) výzkumu předchozího.
4. Popularizace, osvěta, prezentace výsledků
Publikační činnost pracovníků odboru se soustřeďuje především na odborné výstupy, ale v poslední době se zvyšuje i angažovanost směrem k nejširší veřejnosti. Jejím výrazným projevem byla výstava 40 let v podzemí, instalovaná při příležitosti 40. výročí založení archeologického pracoviště v Řetězové ulici a reinstalovaná v nových prostorách pracoviště na Perštýně. Bohatý podíl archeologických příspěvků vykazují i interní publikace, kterými jsou odborné přílohy pravidelných ročenek a nepravidelně vycházející sborník Staletá Praha.
Archeologický ústav AV ČR Praha
Byl založen v r. 1919 jako Státní archeologický ústav v rámci Ministerstva školství a národního vzdělávání. V r. 1953 byl začleněn do Československé akademie věd, od roku 1992 je součástí Akademie věd České republiky.
Pracuje zde největší počet profesionálních pracovníků v oboru archeologie v Čechách. Tématem jejich studia jsou archeologické prameny vypovídající o životě člověka a vývoji společnosti od paleolitu až po novověk, které byly a jsou získávány především na území ČR. Ředitelem Archeologického ústavu je doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc., a instituce sídlí v Letenské ul. 4 v Praze 1. Vedoucím oddělení archeologického výzkumu Pražského hradu je PhDr. Jan Frolík, CSc.
Archeologický ústav je zaměřen na:
1. Výzkumy, studium, metodika
Studovány jsou prameny movitého i nemovitého charakteru (artefakty, objekty, sídla a jejich veškeré pozůstatky, krajina). Při terénním i teoretickém výzkumu je v ARÚ věnována velká pozornost aplikaci nejrůznějších metodických přístupů. Důraz je kladen na mezioborovou spolupráci (vědy přírodní a historické).
2. Informační zázemí s rozsáhlou knihovnou
ARÚ je tradičním vydavatelem odborných publikací. Obsáhlou knihovnou a soustavným budováním archivu vytvořil informační zázemí pro širokou odbornou i laickou veřejnost. Činnost knihovny i archivů byla ochromena katastrofální povodní, která znehodnotila rozsáhlou část knihovního fondu i archiválií a jejíž následky se nikdy nepodaří zcela odstranit.
3. Zajištění legislativní i organizační památkové ochrany
ARÚ se nadále podílí na památkové ochraně archeologických pramenů jako součásti národního kulturního dědictví po stránce organizační i legislativní, informační i praktické (předstihové výzkumy a dokumentace ohrožených lokalit i drobná záchranná činnost), na organizaci vědeckého života (konference, veřejné soutěže) i popularizaci archeologie (přednášky, výstavy).