Podle tiskové mluvčí pražských archeologů Jany Maříkové-Kubkové je stavba tunelu, který se má stát součástí městského dopravního okruhu, obrovským zásahem do krajiny v okolí Pražského hradu, Střešovic, Dejvic a Bubenče. Archeologové, jejichž pracovní podmínky jsou tentokrát mimořádně náročné, nyní proto dokumentují pozůstatky nejstarších dějin této oblasti. Dejvická část pracoviště se nachází na vnějším okraji meandru bývalého koryta pleistocénní Vltavy, který zasahoval až do prostoru dnešní ulice Milady Horákové.
Očekávány jsou zde pozůstatky paleolitického osídlení v podobě kamenných nástrojů, zbytků lovené zvěře apod. (350 000-250 000 př. n. l.). „Výskyt osídlení je předpokládán na základě starších i novějších nálezů, z nichž časově i prostorově nejbližším byl objev klu mamuta v Jízdárně Pražského hradu, či doklady osídlení z období počátku středního paleolitu na Flemingově náměstí v Dejvicích.
Na své si přijdou i geologové. Mají jedinečnou příležitost studovat v tomto prostoru část vltavského terasového systému a sprašový pokryv v jejich bezprostředním nadloží. Možná bude pro obyvatele Dejvic překvapením, že v dávných dobách na místě jejich domů meandrovala řeka a její postupně překládané a zanesené koryto bylo překryto nánosy sedimentů ze svahů střešovického hřbetu," upřesnila mluvčí.
Řeka, kanalizace i lovci mamutů pod Hradčanskou?
Ve Svatovítské ulici byl zdokumentován unikátní řez souvrstvím říčních svahových sedimentů, spraší a navážek, a to až do neuvěřitelné hloubky 37 m. V 1. etapě výzkumu se dále podařilo v prostoru u bastionů XIII (sv. Benedikta) a XIV (sv. Václava) zachytit změny v morfologii terénu související s vybudováním barokního opevnění.
V těsné blízkosti stanice metra Hradčanská byly zjištěny pozůstatky historického komunikačního systému a historických „inženýrských sítí", resp. kanalizačních štol, které ještě budou předmětem dalšího výzkumu. Práce pokračují zkoumáním spraší u stanice metra Hradčanská a každý den jsou netrpělivě vyhlíženy zbytky velkých pleistocénních savců - mamutů, srstnatých nosorožců, praturu nebo doklady o přítomnosti jejich lovců.
Výzkum je ojedinělý a rozsáhlý
Rozsah stavby tunelu Blanka lze v této části Prahy přirovnat snad jen k takovým počinům, jako byla výstavba barokních hradeb probíhající od 30. let 16. století. Sám archeologický výzkum, jehož hlavním cílem je zmapování krajinného vývoje v této části města, je na pražské poměry unikátní. Setkávají se zde archeologie pleistocénu a archeologie postmedieválního a industriálního období.
V současné době je i přes krajně nepříznivé podmínky zahajována další etapa výzkumu, konkrétně v těžní jámě Myslbek na západním okraji Hradčan, na rozhraní se Střešovicemi, a to na základě požadavku investora s odvoláním na harmonogram stavby. Zároveň probíhají složitá jednání o dalším financování výzkumu, který se ukazuje jako mnohem složitější a náročnější než se původně předpokládalo.
Foto: Archeologický ústav
