Dánům stále nedá spát záhada, jak a proč zemřel před 408 lety v Praze jejich slavný krajan Tycho Brahe. Někteří historikové se domnívají, že Brahe neskonal nešťastnou náhodou, když se přiotrávil v průběhu svých alchymistických pokusů, nýbrž že šlo o násilnou smrt, protože byl otráven.

A co víc, padlo podezření, že šlo o vraždu na zakázku samotného dánského krále! Za vším stojí nedávný objev deníku švédského šlechtice Erika Brahe, jenž byl nejen vzdáleným příbuzným slavného astronoma, ale údajně i jeho vrahem.

Na vině byla rtuť

O smrti Tychona Brahe koluje nejedna „zaručená“ zvěst. Tak například se hodně dlouho tvrdilo, že příčinou tragédie byl prasklý močový měchýř, protože mu bylo trapné se v přítomnosti císaře vzdálit na toaletu. Že však za smrtí astronoma bude otrava, se poměrně dobře podařilo dokázat v devadesátých letech minulého století. Tehdy pražské Národní muzeum do Dánska zapůjčilo část knírů Tychona Brahe, které má ve svých sbírkách. Dánové pak přišli s oznámením, že při zkoumání na univerzitě v Lundu zjistili, že kníry obsahují stokrát větší množství rtuti, než je normální.

Jenže se mělo za to, že to bylo dílem náhody a že šlo o jakousi nešťastnou daň za vědcovo alchymistické bádání. Poslední zkoumání ale naznačuje, že vše mohlo být jinak a slavný astronom se stal obětí nájemné vraždy na pokyn z nejvyšších míst.

Vražda na královu objednávku

Dánský historik Christensen nyní tvrdí, že v deníku, který nedávno nalezl a prozkoumal, má po ruce jasný důkaz. Knihu vázanou v kůži a psanou v latině našel v útrobách Královské knihovny ve Stockholmu. Obsahuje prý informace o přípravě na svoje (???) poslání včetně schůzek v Kodani.

Nejvíce překvapivou částí této teorie je ale tvrzení, že vraždu si objednal sám dánský král Kristán IV. To může vrhnout trochu stínu na dějiny království, protože Kristán IV. je Dány považován za osvíceného panovníka a víceméně kladnou postavu jejich dějin. A proč by měl tehdy mladý král astronoma nenávidět? Christensen se domnívá, že kvůli zprávám o dřívějším milostném vztahu mezi jeho matkou, královnou Sofií, a slovutným vědcem. Spatřoval v nich nebezpečí pro svůj trůn.

Mezi spiklenci možná i Petr Vok

Historická detektivka má pokračování. Vrah prý do Prahy přijel už v dubnu r. 1601. Nejdříve musel s vědcem navázat těsnější vztahy, což však díky faktu, že byli vzdálenými příbuznými, zase až tak velký problém být nemohl, navíc Praha té doby byla otevřena světu, cizinců v ní žilo mnoho a čile se mezi sebou stýkali.

Přesto příprava předpokládané vraždy trvala poměrně dlouho. Od dubna až do října 1601. V tragickém vyvrcholení prý sehrál poměrně důležitou roli také známý Petr Vok z Rožmberka. Právě v tom období byl tento významný český šlechtic pořádně zadlužený a peníze potřeboval ze všeho nejvíce. Byl to právě on, kdo 13. října v Praze uspořádal velkolepý večírek, ačkoli je záhadou, kdo mu na tu okázalost v té době půjčil.

Během večera se vrah pokusil vyhlédnutou oběť poprvé otrávit. Záměr se nezdařil, a proto musel být atentát zopakován. To se stalo podle nalezeného deníku o deset dnů později, 23. října. Tentokrát vrahův záměr s podáním chloridu rtuťnatého zřejmě vyšel. V té době čtyřiapadesátiletý Brahe zemřel následující den – 24. října 1601.

Povolení k exhumaci se posuzuje

Není žádným tajemstvím, že hrob Tychona Brahe je v pražském Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze už prý potvrdila, že žádost o otevření hrobky z Dánska skutečně dorazila.

Ví se tak, že výpravu, jejímž úkolem je odebrat vzorek kosti z ostatků Tychona Brahe, má vést archeolog Jens Vellev, který je zastáncem teorie o vraždě.

Celá věc je nyní ve stadiu posuzování a asi ještě nebylo rozhodnuto. Konečné slovo bude mít podle všeho kardinál Miloslav Vlk. Vyjádřit se prý také musejí památkáři. Jde o zcela výjimečnou událost, navíc po všech stránkách citlivou. Od doby Josefa II. se v kostelích nepohřbívá a žádost na otevření takto starého hrobu je i proto něco zcela mimořádného.

Zdroj: ČTK a další