Palác představuje reprezentační prostory, kde čeští premiéři například přijímají významné státní návštěvy. Občany pak bude palác hostit v době státního svátku, tedy 28. října, a také den před ním.

Součástí dnů otevřených dveří bude výstava o historii české státní symboliky a fotografie prvních kroků vlády Mirka Topolánka. Po oba víkendové dny bude budova otevřena od 10:00 do 17:00. Pražané mohou očekávat skutečně přepychově vybavené prostory, které korunuje terasa, z níž je vidět, podobně jako z nedalekého Schwarzenbergského paláce, celá Praha.

Od Masaryka k vládě

V Hrzánském paláci bydlel v letech 1894 až 1896 Tomáš Garrigue Masaryk. Za první světové války koupil část paláce malíř Ferdinand Engelmüller, který si v bývalém Masarykově bytě zařídil svůj ateliér a malířskou školu, které tu zůstaly do roku 1924. Na intimním nádvoří paláce je umístěna Engelmülerova bronzová busta s pamětní deskou od sochaře Emanuela Kodeta z roku 1930.

Po Engelmüllerovi od roku 1937 až do roku 1970 bydlel v paláci další malíř Jan Slavíček, který tu vytvořil některé své obrazy s motivy Prahy. K tomu mu právě sloužil perfektní výhled na město. Jan Slavíček má na nádvoří paláce také pamětní desku, s bustou od Břetislava Bendy, dokončenou v roce 1989 jeho synem Milanem Bendou. Jan Slavíček se ale musel od roku 1954 dělit nejdříve s ministerstvem kultury a posléze s vládou, která si podstatnou část paláce zabrala pro sebe.

Historie

Hrzánský palác stojí na místě původního gotického domu, který patřil svatovítské kapitule. Ve 14. století ho několik let vlastnil stavitel chrámu sv. Víta Petr Parléř. Jeden z jeho pozdějších majitelů, nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna, na místě zpustlého a snad i zbořeného domu nechal vystavět dům nový, který v letech 1588 až 1600 podstatně rozšířil Adam ze Šternberka starší. Nejvyšší komorník Oldřich Desiderius Pruskovský dům nechal renesančně přestavět a zvýšit ho o jedno patro směrem do Loretánské ulice. Další z majitelů, Hrabě Kolovrat-Krakovský, v roce 1657 vybudoval v zadním traktu směrem do Úvozu, kde terén spadá prudce dolů, pětipodlažní dům, a také spojovací západní křídlo, pod nádvořím velké konírny. Spojil tak objekt se sousedním domem, dnes známým jako palác Dietrichštejnský.

Když Kolovratové upadli do dluhů, koupil v roce 1708 celý objekt hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova, podle jehož rodu se palác jmenuje dodnes. Hrzánové získali svůj přídomek podle hrádku Harasova, ležícího na jih od Kokořína.

Ke konci 18. století se palác stal kapitulním domem děkanství chrámu sv. Víta. Kapitula provedla v letech 1775 - 80 přestavbu paláce, při níž vznikla dnešní pozdně barokní fasáda, jež zakryla dřívější renesanční průčelí, zdobené sgrafitovou rustikou. Ta spolu se zachovalým renesančním portálem hlavního vchodu patří do 2. poloviny 16. století.

Palác má pravidelný obdélníkový půdorys s nádvořím uprostřed. Ve sklepích jsou pozůstatky středověkého opevnění Hradčan. Na nádvoří je také barokní kašna se sochou Herkula v nice.
Hrzánský, přesněji Herzánský palác, je v Praze ještě jeden, a to v Celené ulici. Jde o zeleně zabarvenou budovu, kde se každoročně pořádají vánoční výstavy českých betlemářů.

Zdroj: Vláda ČR, Pražská informační služba