Faktem je, že na území dnešní Prahy a v jejím nebližším okolí Keltové žili a osídlení lze považovat za velmi husté. Keltové Čechy zaplavili někdy kolem 5. a 4. století před naším letopočtem a díky jejich kmeni - Bójům - dostalo i naše území jméno Bohemia. Tento kmen ale neobýval jen Čechy, ale také Bavorsko a osídlení Keltů se tak táhlo od Francie až po Čechy. Právě z toho vycházejí některé teorie o tom, že jsou Češi potomci Bójů. Jak se zdá, Keltové se na území Čech nedostali kvůli svým výbojům a válkám, o nichž se lze dozvědět z římských dějepisných knih, ale Čechy, stejně jako další území až po Francii, byly místem jejich postupného vzniku z předchozích kultur.
Totiž před tím, než se začínají objevovat historické zmínky o Keltech v písemnostech, nalézají archeologové na území Prahy a celých Čech osady bylanské kultury. Lidé už v této době používali, podobně jako Keltové, železo a vyráběli z něj řadu užitečných nástrojů. Ti mají být praotci Keltů. Nechme však teorií; podle keltských pohřebišť bylo území Prahy skutečně bohatě osídlené. Pohřebiště našli archeologové ve Veleslavíně, Ruzyni, v Záběhlicích, Sedlci, v Libni, ve Stodůlkách, Bohnicích a na dalších místech. K odhalování těchto pohřebišť dochází stále, například při velkých stavbách. Výstavba trasy B odhalila velké keltské pohřebiště v Nových Butovicích. Když se tam začala v roce 1985 hloubit stanice metra, našlo se jedno z největších keltských pohřebišť v Čechách vůbec – 56 hrobů. Další velké pohřebiště zkoumali archeologové Muzea hl. města Prahy v roce 1982 v Ruzyni, kde se při stavbě retenční nádrže našlo 48 hrobů.
Co nám po Keltech zbylo
Keltové dobře znali zpracování železa, byli dobrými řemeslníky. V Jinonicích se našly zbytky pecí, v kterých se zpracovávala železná ruda na místě těžená. Vyráběli kosy, srpy, radlice a další nástroje, nemluvě o zbraních, ale na vysokou úroveň se vypracovalo i šperkařství. Na území Čech například vznikaly šperky ze švartny (nerost sapropelit, laicky černá břidlice) které se objevují na mnoha archeologických nalezištích v jiných končinách Evropy.
Někteří historikové tvrdí, že takového kulturního rozmachu jako za doby Keltů, dosáhly Čechy až o mnoho století později - v dobách vrcholného středověku.
Doklady o působení Keltů na území Prahy lze najít především v Muzeu hl. m Prahy. Pohříchu nejde o samostatnou expozici, ale protože zájem o keltskou kulturu je v Čechách velký, lze najít mnoho jiných míst i mimo Prahu, kde se podobně jako jinde v Evropě pěstují keltská tradice, řemesla a slaví keltské svátky. V Čechách existuje také několik skupin, aktivně pěstují keltská řemesla a nedaleko Prahy v Nižboru lze navštívit i Informační centrum keltské kultury na zámku ležícím v Křivoklátské vrchovině, (biosférická rezervace UNESCO), kde se pořádá celá řada akcí. V některých oblastech Čech pak vznikají keltské osady, které připomínají historii Keltů na našem území a navíc je možné tam i získat řadu replik historických výrobků, které byly součástí denní života Keltů.
Nejunikátnějším nálezem z keltské doby je hlava Kelta, nalezená nedaleko Prahy v Mšeckých Žehrovicích v roce 1943. Ta je uložena podobně jako další část nálezů z doby keltské v Národním muzeu v Praze.
Užitečné odkazy:
www.kelti.cz
www.keltoi.cz
www.celticeurope.cz
www.boiohaemum.cz
www.beltine.cz
http://keltoman.sweb.cz