Dnes přesně před sto deseti roky vznikl specializovaný a poněkud zvláštní klub. Zakladatelé tvrdili, že se tak stalo pro narůstající nápor stavebních podnikatelů na výhodné využití parcel historického centra města. Jenže ty parcely byly zastavěny, a tak reálně hrozila demolice cenné historické zástavby.

Intelektuálové v čele

V čele Klubu se seskupili od samého počátku výrazné osobnosti pražské inteligence - architekti, umělci, umělečtí teoretici a historici, podporováni aktivní členskou základnou. Vysoká odbornost práce byla od počátku velkou předností Klubu, která mu zajišťovala uznání v očích veřejnosti i respekt u protivníků.

Nejenom v Praze

Klub se pustil od počátku do tvrdého boje, který měl své úspěchy i prohry. Velmi podrobně je zaznamenává samostatné klubovní periodikum, které ve velmi vysoké publicistické úrovni vycházelo od roku 1910. Vystoupení Klubu se však neomezovalo jen na Prahu. Již před první světovou válkou vyvolalo následování v řadě dalších českých historických měst, kde vznikly klubovní pobočky třeba v Českých Budějovicích, Pelhřimově, Domažlicích, Plzni, Rokycanech, Mělníku či v Pardubicích.

Známá jména

Z mnoha významných osobností, které patřily v stoleté historii Klubu k jeho hlavním představitelům, jmenujme třeba architekty, jakými ve svém čase byli Pavel Janák, Rudolf Kříženecký, Jan Koula, Antonín Engel, Bohumil Hypšman, Josef Chochol, Bohumír Kozák, Eduard Hnilička. K nim přidejme neméně slavné osobností z oboru historie a dějin umění, mezi nimiž byli třeba Jaroslav Goll, František Ruth, Zdeněk Wirth, V.V.Štech, Cyril Merhout, či Emanuel Poche. S Klubem jsou spjata i jména mnoha umělců různých oborů, například duchovním otcem myšlenky klubu byl Vilém Mrštík, s Klubem spolupracovali malíři Karel Klusáček, Jan Konůpek, Zdenka Braunerová. Jan Zrzavý byl v mládí dokonce krátkou dobu placeným klubovním sekretářem.

Současná reprezentace

Do nových časů po roce 1989 vstoupil Klub Za starou Prahu za předsednictví Oldřicha Hory. Členové domácí rady Klubu bedlivě sledují rodící se stavební záměry v centru města a četné projekty na dostavby proluk, zpracovávají k nim svá stanoviska a komunikují v tomto duchu s kompetentními památkovými a správními orgány i médii.
V současné době Klub čítá přes 1000 členů; v jeho čele stojí Domácí rada, složená převážně z historiků umění, architektů a urbanistů. Klub Za starou Prahu tak představuje spojení kulturní veřejnosti laické a odborné, kterou dohromady spojuje hlavní zájem – zachování jedinečného kulturního bohatství Prahy.