Trochu zmatek, že? Dnes se však budeme bavit pouze o objektu samém. O instituci Malostranské besedy jako takové si více můžete přečíst v našem seriálu Osmička na konci letopočtu, kdy jsme v únoru letošního roku 140. výročí založení besedy připomněli. Nyní jde o rohovou budovu v místě, kde tramvaje z náměstí pokračují dál do Letenské ulice.

Věže byly instalovány od pátku do neděle

Každý den jednu věž usadili dělníci na dům popisný č. 21/čp. 35. V pátek a v sobotu dvě menší, v neděli tu prostřední a největší. Byla z toho celkem oprávněná sláva. Asistoval i pražský primátor Pavel Bém, který do ní spolu se starostou Prahy 1 Petrem Hejmou dopoledne umístili dokumenty a vzkazy pro příští generace, ukázky peněz a titulní stránky sobotních novin.

Listiny na místě oba politici podepsali. Pevně doufáme, že Vaše doba přeje lidským právům a svobodám a že i Vy si uvědomujete přínos svých předků k blahu, jež Vám – jak pevně věříme – Vaše doba přináší, stálo v nich mj.

Věže se nad Malostranské náměstí vrátily v rámci rozsáhlé rekonstrukce budovy, která začala před zhruba dvěma lety. Celková cena rekonstrukce Malostranské budovy se vyšplhá téměř na 190 milionů korun, tvrdil před časem Jiří Vaculín z kanceláře starosty.

Opravy někdejší radnice Menšího Města pražského měly být původně ukončeny v polovině roku 2007. Rekonstrukce se však protáhla, v havarijním stavu byl například renesanční krov. Stavebníci narazili také na originální fresky, které budou po rekonstrukci přístupné veřejnosti.

Celá rekonstrukce by mohla být hotova v polovině příštího roku, řekl novinářům Martin Podzimek, ředitel firmy, která práce zajišťuje. Malostranská budova by se tak opět měla stát kulturním centrem Malé Strany.

V besedě by mělo být kulturní a společenské centrum. Bude tam víceúčelový sál pro koncerty, divadlo a zábavu, dále různé kurzy a vzdělávací akce, v přízemí a suterénu budou restaurace a kavárna. Výběrové řízení na provoz Malostranské besedy vyhrála společnost 2media, její programová nabídka splnila představy vedení místní radnice.

Ještě pár slov ke věžím. Jak již bylo řečeno, dvě menší, krajní věže byly instalovány v pátek a sobotu. Největší věž absolvovala náročný transport na Malostranské náměstí v polovině týdne. Šestitunový dřevěný náklad o rozměrech 5,3 metru na šířku a 6,2 metru na výšku putoval část cesty po Vltavě. Zajímavé bylo, že i tento nezvyklý způsob dopravy málem nevyšel. Problém nastal pod jedním z podjížděných vltavských mostů. Proplout dovolily doslova centimetry.

Samu dřevěnou konstrukci prostřední věže vážící sedm tun osazovali stavebníci na budovu Malostranské besedy už v průběhu července. Celá rekonstrukce věží by měla skončit v polovině října.

Kdy věže zmizely

Média dnešních dnů tvrdí, že se tak stalo před 180 lety, tedy v roce 1828. Neříkáme, že to není pravda, ale faktem rovněž zůstává, že co zdroj, to jiný letopočet. Abychom nezůstali jen u obecného tvrzení, posloužíme si několika ukázkami.

V našem vlastním materiálu z února letošního roku se mimo jiné dočtete:

Existence domu č. 21/čp. 35 na rohu Letenské ulice a Malostranského náměstí, který je považován za historicky nejvýznamnější malostranskou budovu, je doložena již na konci 14. století. V roce 1478 ji koupila obec malostranská od Jana Tovačovského z Cimburka pro účely radnice, když ta dosavadní v domě čp. 271 již nestačila. Objekt byl posléze poničen a v roce 1617 padlo rozhodnutí postavit novou radnici. Stavby se ujal G. B. Bossi podle návrhu architekta G. M. Filippiho. Dům poté zažil několik přestaveb: asi nejnešťastnější roku 1822, kdy byl stavitelem J. Kaurou ochuzen o původní štíty a tři věže. V roce 1893 bylo jeho průčelí upraveno do dnešní podoby.

Jiný zdroj zase pro jistotu neoperuje s žádným datem, když uvádí:

Existence domu na rohu Malostranského náměstí a Letenské ulice je doložena již z konce 14. století. Za husitských válek dům vyhořel a zpustl. Roku 1478 ho koupila obec malostranská a postavila tu radnici (třetí v pořadí). O sto let později došlo k její přestavbě, ale roku 1611 byla radnice opět poničena. Proto se roku 1617 malostranská obec rozhodla postavit radnici novou. Jejím stavitelem byl patrně Campion de Bossi. Z té doby pochází sjednocení fasády do Malostranského náměstí a její ukončení dvěma štíty a třemi věžemi a báněmi. Další raně barokní přestavbu započatou roku 1660 řídil stavitel Openrieder. Po roce 1784 byla budova přestavěna pro fiskální úřad za účasti stavitele Palliardiho. Budova byla čtyřkřídlá, byl v ní pivovar a krámy. Roku 1893 bylo průčelí budovy upraveno do dnešní podoby.

Zdroj: muzikus.cz

Další názor rovněž neoperuje konkrétním letopočtem:

Podle hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce památkáři s projektem souhlasí.

Jde o návrat k historické podobě, poměrně dobře dokladované. Ta dnešní Malostranská beseda byla velice náročně přestavěna na konci rudolfínské doby na počátku 17. století, a protože symbolizovala sebevědomí města, jeho samosprávu, tak té stavbě byla přikládána velká péče, velký význam a poměrně významným způsobem se uplatňovala i v obrazu města. Bohužel potom v následných staletích ta radnice chátrala a ve 30. letech 19. století byla redukována tím, že přední věž a nárožní věže plus náročně architektonicky formované štíty takových monumentálních vikýřů byly tenkrát sneseny a vlastně ta úprava štítů přežila jen na boční straně radnice.

Podobné záměry je potřeba vždy předem velmi pečlivě posuzovat z hlediska věrohodnosti, abychom nestavěli disneylandy, říká hlavní konzervátor Národního památkového ústavu Josef Štulc. V tomto případě o věrohodnost obavy nemá: Je dochována jednak řada pohledů na tu radnici včetně detailů. Navíc ještě ta budova byla krátce předtím, než byly ty štíty věže sneseny, tak byla i zaměřena.

Zdroj: radiopraha.cz

Konkrétní není ani věhlasná wikipedie. Stojí v ní:

Do dnešní podoby byla budova radnice přestavěna v letech 1617–1630, snad podle projektu G. M. Filippiho. Pozdně renesanční průčelí zdobí vysoké pilastry ukončené hlavicemi, jež podle místního podání představují portréty tehdejších radních. Z vnitřního nařízení z doby výstavby se zachovaly intarzované dveře s nápisem Senatus 1619, od r. 1784 přenesené na Staroměstskou radnici. Po třicetileté válce, r. 1660, byla Malostranská radnice uvnitř přestavěna. Přestavbu prováděl V. Oppenrieder, který v 1. patře zřídil kapli. Renesanční radnice měla na střeše tři věže a ozdobné vikýře, odstraněné při úpravě budovy v 1. pol. 19. stol. Při stavebních úpravách byl také odhalen zazděný sklípek, v němž byla uschována literatura z předbělohorského období, zvl. proslulý Malostranský kancionál z r. 1572, uložený dnes ve Státní knihovně. Prostory bývalé radnice v současné době slouží kulturním účelům (divadlo, koncerty, přednášky, výstavy).

Zdroj: Wikipedie.cz

No a ani poslední z námi uváděných zdrojů nehovoří o roce 1828. Posuďte sami:

Dnešní vzhled je z doby kolem roku 1820, kdy při úpravách stavitelem Josefem Kaurou byly odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice však zůstala v původní podobě. Radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města,

Zdroj: turistika.cz

Vidíte, co zdroj, to názor. Ale buďme shovívaví. Není to vlastně jedno? Hlavní přece je, že díky dnešnímu úsilí mnoha zainteresovaných získá Malostranské náměstí staronovou dominantu. A Praha stověžatá? Ta má po uplynulém víkendu zase o tři věžičky více.