Zjistit bližší údaje o příslušnících českého panovnického rodu Přemyslovců pohřbených na Pražském hradě má za cíl projekt Archeosteon. Vědci chtějí uplatnit novou metodu zvanou archeogenetika, při níž budou zkoumat DNA zlomků kostí slavných knížat a králů. Pokusí se také identifikovat kosterní pozůstatky, o kterých není jisté, zda příslušníkům přemyslovského rodu patří. Historici nevylučují, že se jim díky nové metodě podaří najít staršího Přemyslovce, než je první historicky potvrzený Bořivoj I.

Nejstarším Přemyslovcem by mohl být takzvaný bojovník, jehož hrob byl svého času ve zcela původním stavu přenesen do Starého královského paláce. V případě, že by se potvrdila jeho příbuznost s Přemyslovci, dějiny Pražského hradu by se tím posunuly dále do minulosti.

Metoda se nebude zkoušet hned na Přemyslovcích, ale na jiných kosterních pozůstatcích. Teprve potom přijdou na řadu knížata a králové, jejichž pozůstatky jsou uloženy na Pražském hradě. Archeogenetika by měla odhalit nejasnosti, které stále zůstávají po uplatnění všech ostatních vědeckých metod. Analýza DNA se bude týkat souboru pozůstatků osmi knížat, šesti kněžen a pěti dětí.

Je to věda

Výzkumník Daniel Vaněk v této souvislosti upozornil, že v žádném případě při zkoumání kosterních pozůstatků nedojde k nějakému masivnímu poškozování kostí. Věda v tomto ohledu postoupila mimořádně kupředu a dnes nám postačí opravdu minimální, dalo by se říci až mikroskopické vzorky, uvedl.

Měla by odstranit rozpory mezi historickými, archeologickými a antropologickými prameny. Existují například nesrovnalosti ve věku dožití některých přemyslovských knížat a králů. Důvodem proč vůbec chceme ostatky geneticky zkoumat je snaha pomoci existující nesrovnalosti odstranit, říkal Daniel Vaněk. Ne u všech koster známe přesnou identitu. Je tu celá řada kosterních ostatků, které zřejmě nemají přímý pokrevní vztah k přemyslovské mužské linii, ale může jít o manželky a potomky z vedlejších linií. Prostě se pokusíme antropologům a historikům zpřesnit ke kosterním pozůstatkům přemyslovské rodiny na Pražském hradě vše, nebo alespoň to, co půjde.

Byť by se měl hlavní výzkum přímo na Pražském hradě konat v letech 2008 až 2011, pilotní projekt tu byl odstartován již v minulém roce. Dokonce tu působí zvláštní genetická laboratoř se zcela výjimečným režimem. Je to speciální genetické pracoviště, na které mají přístup pouze tři osoby. Důvodem je snaha minimalizovat možnost, že se do tohoto prostředí dostane současný genetický fond a že tím dosažené výsledky budou znehodnoceny, prozradil doktor Vaněk, který k tomu ještě dodal, že opatření nejsou vůbec přehnaná, protože výzkumnému týmu jde hlavně o serióznost a spolehlivost celého projektu. Kontaminace laboratoře nějakou současnou formou DNA by vytyčeným cílům rozhodně nepomohla.

Výzkum je nejen nesmírně náročný, ale metoda, která se bude používat, je i velice drahá. Myslím, že náklady spojené s našim výzkumem odpovídají významu celého projektu, uvádí k tomu stručně Vaněk.

Žijí mezi námi?

V tisku se před časem objevilo tvrzení, že jakýmsi vedlejším cílem projektu Archeosteon je pátrání po etnickém či rasovém původu Přemyslovců. Dnes to odborníci poměrně kategoricky odmítají. Při takto orientovaném výzkumu však není a ani nemůže být nic definitivní. Zvláště vezmeme-li v úvahu informace, které zazněly na nedávné mezinárodní konferenci genetiků v Praze. Sdělovací prostředky poté zveřejnily řadu tvrzení, podle kterých je třeba jen menší část současných obyvatel republiky potomky čistých Slovanů. V této souvislosti nelze opomenout ani závěry některých vědeckých historických kapacit, které vidí původ Přemyslovců na Moravě. Jiní, vycházející z dochovaných popisů toho, jak přemyslovští muži vypadali, posouvají jejich původ spíše k Frankům.

Otazníků je i mezi renomovanými odborníky zkrátka mnoho a nezbývá, než doufat, že pomocí nové metody se podaří nejenom určit takzvaný haplotyp, což je dědičná informace uchovaná u všech potomků Přemyslovců po mužské linii, ale podaří se více zjistit i o jejich původu.

Loni jsme si připomenuli 700. výročí náhlého, ale i ve své době zcela nečekaného skonu krále Václava III. Tím 4. srpna 1306 vymřel přemyslovský rod po meči a dál pokračoval jen po ženské linii, tedy po přeslici. Ale bylo tomu skutečně tak? Těžko to odhadnu, možná vážně vymřeli, ale nepředpokládám to, měl říct poněkud tajemně na zmiňované konferenci prezident Československé společnosti pro forenzní genetiku Daniel Vaněk.

Přímá odpověď v tuto chvíli zcela určitě neexistuje. Na druhou stranu to ale odporuje prosté logice, protože je skoro nemožné, aby rod, který Čechám vládl prokazatelně více než čtyři století a ve kterém každý z dospělých mužských potomků měl pravděpodobně spoustu levobočků po mužské linii, skutečně vymřel.

Opatrná skepse je dána především tím, že až dosud je možné určit z genetické informace pouze pohlaví a částečně i krevní skupinu. Ale už v blízké budoucnosti slibují vědci ze vzorku DNA zjistit i barvu očí a vlasů, etnický původ nebo vrozené vady a podobně.

Najít mezi současnými Čechy potomky dávných Přemyslovců však zatím nebude vůbec jednoduché. Lidé z projektu Archeosteon o takové ambici raději ani nemluví. Předpokladem pro to zjistit, zda právě vy nejste potomky dávných českých panovníků, je totiž znalost vaší DNA. Příslušná komerční databanka, která slibuje, že vám pomůže upřesnit rodokmen, teprve vzniká, a jak nedávno informovala média, stát v tuto chvíli disponuje jen databází DNA „klientů“ českých věznic.

Co víme o Přemyslovcích

Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč z kmene Lemuzů, pocházejícího ze Stadic. Toho si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše z kmene Čechů. Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I. Tuto legendární posloupnost sestavil Kosmas na základě údajného vypravování bájných starců.

Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let, na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů (od roku 1212 dědičný titul). Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici 28. září 995. Od 11. století sahala moc Přemyslovců také na Moravu, kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata olomoucká, brněnská a znojemská.

Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306. Přemyslovská linie však poté pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).

Podle zachovalých kosterních pozůstatků, konkrétně podle studie E. Vlčka k vykopávkám na Pražském hradě je známo, že přemyslovská knížata měřila více než 170 cm, králové necelých 170 cm, byli štíhlí, ale svalnatí.

Svalové úpony prozrazují tělesný trénink s mečem. Zuby mají králové drobné; horní řada přesahuje poněkud dolní, měli tedy předkus. Svalové úpony jsou na lebce utvořeny jenom málo; řada znaků, která charakterizuje typicky mužské lebky, chybí.

Přemyslovci, i když se mohli chlubit svalnatou atletickou postavou, nebyli žádní mohutní válečníci. Jejich rysy a utváření těla se vyznačovalo půvabem skoro ženským. To platí hlavně o obličeji. Pleť měli snědou, vlasy a vousy hnědé nebo kaštanové. Jedinečnou galerii nejstarších příslušníků přemyslovské dynastie, do roku 1134, představují nástěnné malby ve znojemské rotundě.

Alternativní teorie původu

Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie L. Galušky, podporované také J. Zástěrou a P. Šimíkem, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.

Podle teorie V. Karbusického pocházejí jména dvanácti bájných knížat, potomků Přemysla a Libuše, z úryvku staroslověnského, či staročeského textu poselství Čechů k Frankům v 9. století. V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.