První ze vzpomínaných výročí si Modřanští připomenuli letos ke konci října. V rámci oslav tehdy v kostele Nanebevzetí Panny Marie celebroval kardinál Miloslav Vlk mši právě při příležitosti 830 let od první zmínky o obci Modřany.
Církevní zabarvení uvedených oslav bylo zcela v pořádku a mělo svůj význam. Od 12. století totiž patřily Modřany vyšehradské kapitule. Právě záznam o darování Modřan vyšehradské kapitule přemyslovcem Soběslavem II. roku 1178 bývá považován za první zmínku o Modřanech.
Modřanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který patří mezi nejstarší historické místní objekty, je národní kulturní památkou. Kdy vznikl, se sice neví, ale je o něm zminka již na přelomu 13. a 14. století. Byl postaven na románských základech a za dobu své existence byl mnohokrát přestavován a upravován. Byl několikrát vypleněn a po třicetileté válce opraven péčí cisterciáků. Z té doby pochází jeho dnešní podoba, která doznala již jen menších změn ve druhé polovině 19. století, kdy se o významnou rekonstrukci zasloužil P. Karel V. Böttcher.
Keltští předci
Prakticky nedávno archeologové na základě nálezů posunuli období nejstaršího osídlení této oblasti až do první poloviny šestého století př. n. l. Tehdy se na středním toku Vltavy usadily nejprve keltské, pak germánské a krátce po přelomu letopočtu slovanské kmeny. První osídlence připomíná významná archeologická památka v nynějším katastru Prahy 12 – vrch Šance u Točné. Opevnění Šance propojené přes břežanské údolí s hradištěm na Závisti u Zbraslavi osadníky chránilo před nájezdy kočovníků na nejstarším a pravděpodobně největším keltském oppidu ve střední Evropě.
Z pohanského období může dokonce pocházet název obce, o němž se přou historikové s jazykovědci. Vzhledem k existenci pohanského pohřebiště nemusí mít jméno Modřany žádnou vazbu na modrou barvu květin či modřínové porosty, jak se obecně lidé domnívají, ale může souviset se sochou Morany, která na pohřebištích stávala. Odvozeninou jména Morany jsou pravděpodobně i Komořany, s nimiž byly dějiny obce Modřany od pradávna úzce propojeny.
Jak jsme si už řekli, existenci vsi Modřany prokazatelně dokumentuje darovací listina českého knížete z rodu Přemyslovců Soběslava II. z roku 1178. Tímto dokumentem, jehož autenticitu potvrzuje vědecké dobrozdání, panovník vyšehradské kapitule potvrdil prebendy v obci za výkon církevního úřadu. Proto se jubilea Modřan odvozují od tohoto prověřeného dokumentu, ačkoli letopočet 1178 zajisté není rokem založení osady. V té době již v lokalitě existovaly hospodářské usedlosti, které byly předmětem daru církevním hodnostářům z Vyšehradu.
Největší část obce až do počátku 15. století spravovali kanovníci vyšehradské kapituly. Menší díl Modřan a Komořan patřil mnichům ze zbraslavského kláštera a další část panství pražského arcibiskupa v Břežanech. V důsledku válek s husity však přešla církevní vláda nad celou lokalitou na Nové a Staré Město pražské, tedy světské panství, kterýžto stav setrval dalších více než 200 let. Po bitvě na Bílé hoře s tragickým osudem aktérů protihabsburského stavovského povstání se zkonfiskovaný majetek vysoké české šlechty v Modřanech a Komořanech dostal oklikou zpět do královské komory.
Z novověké historie obce připomeňme alespoň skutečnost, že Modřany jsou největší obcí městské části Praha 12, že roku 1936 byly povýšeny na městys, že se roku 1963 staly samostatným městem a že v roce 1968 byly sloučeny s Prahou.
Kromě již zmiňovaného kostela byly do evidence kulturního dědictví českého národa rovněž zahrnuty viniční dům zasazený do terasovité vinice, boží muka na památku pruských vojínů pobitých u Modřan v roce 1757 a komořanský zámek.