Skutečnost, že v den 190. narozenin muzea v úterý 15. dubna byly všechny expozice otevřeny návštěvníkům zdarma je sice důležitá, ale v kontextu dalších připravovaných akcí ne zase tolik. Také středeční koncert přímo v Panteonu není tím nejvýznamnějším bodem oslav. Za něj lze však pokládat připravovanou výstavu s podtitulem Dvě století dobrodružství. Lákavý název představí historii muzea a místa spojená s jeho fungováním.

Součástí výstavy, která má být jistým, zdaleka ne však úplným průřezem všech muzejních expozicí, má být třeba i hodinový sestřih ze slavných filmových scén odehrávajících se v muzeu. Podle dalších zdrojů má letos v budově muzea dojít k ještě jedné zajímavé výstavě. Bude se týkat jiného „osmičkového“ výročí se vztahem k muzeu. Název ...a přijely tanky jasně naznačuje, že bude mapovat srpnové události roku 1968, kterých se hlavní budova Národního muzea na vršku Václavského náměstí stala němým svědkem.

Opravy, věc nezbytná

Je znakem dobrých mravů, když je oslavenec v den svých narozenin obdarován. Bývají to dárky všelijaké, cení se i ty praktické. A právě jeden takový praktický dárek by hlavní budova Národního muzea už léta potřebovala jako sůl. Odborníci dokonce tvrdí, že nedočká-li se ho v nejbližším období, mohou být škody na budově i nenahraditelné. Ano, jedná se o opravu, vlastně sérii oprav.

Ve své dlouhé historii prošla budova Národního muzea na Václavském náměstí mnoha peripetiemi. Tak třeba na konci druhé světové války, při bombardování Prahy Američany, vybuchla v jeho blízkosti letecká puma. V osmašedesátém se pak stala terčem dávek ze samopalů a kulometů ruských okupačních vojáků a korunu všemu nasadili projektanti, kteří prosadili do její blízkosti přetíženou magistrálu.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že s opravami by se mělo začít za tři roky, tedy v roce 2011. Stavební projekt počítá s dokončením o čtyři roky později, takže dvousté výročí založení v roce 2018 by už určitě mělo Národní muzeum přivítat v plné kráse. V tu dobu by podle některých plánů měla být magistrála v jeho okolí už ukryta pod zemí, samo Václavské náměstí by také mělo získat zcela novou podobu a kolem muzea by zase mohly začít jezdit tramvaje.

Jak by to mělo vypadat

Plán na převedení magistrály za muzeum pražský magistrát představil už před třemi lety. Cílem je propojit Václavské náměstí s muzeem a pěším bulvárem s Vinohradskou třídou. Vrátí se prvorepublikové korzo mezi Vinohradskou a Václavským náměstím, řekl k tomu před pár dny radní Prahy 1 Filip Dvořák. Kapacita silnice by se snížila ze současných 85 na 50 tisíc automobilů denně. Celý prostor by se tak podle odborníků „zlidštil“.

Odborníci vypracovali dvě možnosti zrušení magistrály před muzeem. Podle jedné by vedla za budovou po povrchu, podle druhé v tunelu. Dále se zabývali podpovrchovou variantou. Silnice by měla být pod zemí v úseku mezi náměstím I. P. Pavlova a Hlavním nádražím. Půjde o jakýsi tubus či kolektor, který bude zavěšen a odpružen, což minimalizuje vibrace a hluk, prozradil před časem mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Náklady na rekonstrukci muzea se odhadují na 4,5 miliardy korun. Náklady na výstavbu tunelu podle Hanzelky nepřesáhnou deset miliard korun, budou se na nich podílet všechny úřady. Předpokládá se, že ministerstvo dopravy, respektive Státní fond dopravní infrastruktury, dá čtyři až osm miliard, sdělil mluvčí ministerstva.

Byť jsou konkrétní práce ještě daleko, četné exponáty se v muzeu balí už dnes. Důvodem je plánované stěhování do vedlejší budovy bývalého Federálního shromáždění, kterou by Národní muzeum mělo do svého vlastnictví získat už příští rok.

Tato skutečnost bude také znamenat, že se zase rozšíří počet budov, kterými Národní muzeum disponuje. Už je jich něco kolem pěti desítek, z nich dvacet je výstavních. Však muzeum v současnosti disponuje zhruba 20 miliony exponátů. Jaký veliký rozdíl oproti prvním letům po založení, kdy Národní muzeum, tehdy vlastně Vlastenské muzeum, začínalo sice v paláci Šternberků na Hradčanech, ale jen s několika stovkami sbírkových předmětů!
 
Zdroj: ČTK