Ještě jeden svízel totiž musí současník překonat. Jde o administrativní rozdělení historického Nového Města z roku 1949, kdy bylo roztrženo do dvou uměle vzniklých obvodů, a to do Prahy 2 a Prahy 3. Dalším úřednickým zásahem z roku 1960 pak byla severní část Nového Města oddělená ulicemi Myslíkovou, Lazarskou a Žitnou přidělena Praze 1.

Přes všechny stavební zásahy, které se od doby vzniku Nového Města tímto územím prohnaly, lze však dodnes dokumentovat promyšlený půdorys unikátního gotického města, za který vděčí svému otci zakladateli Karlu IV. a jím pověřeným odborníkům.

Jaké bylo původní osídlení?

Zderazský hrádek 1483. Nové Město ovšem nevzniklo jen na zelené louce. Na mnoha místech byla zástavba dávno předtím. Už v románské době vznikla osada německých kupců Poříč s kostely sv. Petra a sv. Klimenta. Nejseverněji se pak nacházela jirchářská osada s kostely sv. Petra na Struze a sv. Vojtěcha. Jižněji se rozkládala osada Zderaz a hned vedle rybářská ves Podskalí. Kolem kostela sv. Michala byla osada Opatovice, známá byla osada Újezd, v blízkosti Spálené ulice stál špitál sv. Lazara a Židovská zahrada, východně od Karlova náměstí osada Rybníček s rotundou sv. Štěpána a o kus dál usedlost Bojiště a Chudobice v oblasti dnešní ulice Politických vězňů.

Unikátní systém ulic

Nové Město je tvořeno soustavou tří uličních systémů kolem tří velkých náměstí, tehdejších tržišť. Přirozeným středem soustavy je Koňský trh (Václavské náměstí). O něm se více rozepisujeme v samostatném materiálu a dozvíte se v něm i to, kdo navrhl jeho současný název.

Středem dolní části Nového Města je Senný trh (Senovážné náměstí) a středem horní části pak Dobytčí trh (Karlovo náměstí). Tento třetí a velkolepý prostor byl zamýšlený jako skutečné centrum Nového Města, a proto tu také byla vybudována Novoměstská radnice. Karlovu náměstí se budeme v našem seriálu podrobně věnovat v samostatném textu a tak si nyní jen připomeňme, že všechna tři velká tržiště spojovaly Vodičkova a Jindřišská ulice. Vyvýšená místa pak sloužila jako vhodné lokality pro umístění svatostánků, konkrétně chrámu sv. Karla Velikého, kláštera Pod Slovany, kostela sv. Kateřiny i sv. Apolináře.

Vstupní brány

Koňská brána směrem od Prahy. Základem projektu se staly samozřejmě hradby, nutné k ochraně Nového Města, které byly dokončeny již v roce 1350. Do města se vcházelo čtyřmi branami - Poříčskou, Koňskou, Horskou a Žitnou. Hradby Nového Města měřily 3 430 m a opevněná plocha čítala 360 ha. Poříčská brána se nacházela v blízkosti místa, kde bylo vybudováno dnes již neexistující nádraží Těšnov. Původně zde stála blíže Vltavy brána Špitálská, to podle Špitálského pole, dnešního Karlína.

Na východním konci Senovážného náměstí, tam, kde se říká U Bulhara, stála Horská brána či také brána Vídeňská. To proto, že tudy dál vedla cesta na Kutnou Horu, Jihlavu a Vídeň. Ta byla barokně přestavěna v letech 1655 - 66 a nazvána branou Novou.

Nejmocnější Koňská brána neboli brána sv. Prokopa byla nejdříve roku 1836 empírově přestavěna podle návrhu architekta Petra Nobileho, aby byla v roce 1875 zbořena.

Určitě je zajímavé, že Poříčská, Horská i Koňská brána se staly svědky zuřivých bojů při švédském dobývání Prahy, dokázaly však odolat. Koňská brána neměla padací most, před ní byla zahrada. Na horní ploše brány byl Pražany velmi oblíbený vyhlídkový prostor. Vedla odsud parkovitě upravená promenáda zvaná na šancích s dětskými hřišti, stromy, lavičkami a dvěma koncertními kavárnami.

Žitná brána stála při horním vyústění dnešní Žitné ulice a vedla do Vršovic a Nuslí. Jméno ulice Mezibranské dodnes na ni i na Koňskou bránu upomíná.

Co vše se tehdy stihlo za dvacet let

Kostel sv. Ignáce na Dobytčím trhu. Pouhých dvacet let stačilo k tomu, aby Nové Město dostalo podobu, jakou mu vtiskl ve svých smělých plánech jeho zakladatel. Poté probíhaly už jen stavební práce na nejnáročnějších chrámech Panny Marie a sv. Jeronýma na Slovanech a Panny Marie Sněžné. Zdárný vývoj města trval sto let, než ho přerušily husitské války, během nichž bohužel nenávratně zmizely především románské kostelíky vzniklé ještě před založením Nového Města.

Po celá dlouhá následující staletí docházelo na Novém Městě u původních objektů jen k dílčím přestavbám, a tak se dochovaly až do století devatenáctého, kdy ovšem začalo docházet k nevratným zásahům, které pokračovaly i ve století dvacátém. Zmizelo nebo zcela změnilo tvář Podskalí, Vojtěšská čtvrť a Petrská čtvrť s malebnými mlýny.

Zdroj:
Kateřina Bečková: Zmizelá Praha, Nové Město (Schola Ludus Pragensia, 1998)