Pomník by měl být slavnostně otevřen už za rok, přímo v místě atentátu, dnes již neexistující zatáčce, v níž se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách.

Myšlenka postavit parašutistům pomník vznikla už v roce 1946, naplněna bude až nyní. Je to přelomová chvíle, k níž dochází po dlouhé řadě jednání, hledání nejlepšího řešení a náročném dohledávání historických zdrojů, která se patrně vůbec poprvé v historii našeho státu v takové míře rozběhla, uvedl dnes při odhalení základního kamene starosta Prahy 8 Josef Nosek.

Po roce 1989 podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka dlouho panovalo přesvědčení, že stačí pouze pamětní deska v Resslově ulici. Diskuse o památníku se rozběhla až po výstavě věnované atentátu, kterou před několika lety VHÚ uspořádal.

Poté se v Libni objevily lidové pomníčky, které měly na atentát upozornit. Podle radnice pražské osmičky však byly instalace těchto pomníků nedůstojné. Jeden z nich instalovala skupina, která si říká "barbaři". Ti bez povolení loni v červnu umístili v zatáčce upomínkovou desku. Nebyli sami. Další lidový pomníček připomínající atentát umístil totiž poblíž autobusové zastávky v Zenklově ulici spolek Anniversary and Memory Expedy Club. Údajně se tak stalo ještě dřív, než se objevila deska "barbarů". Někdo však prý jejich pamětní mosaznou desku ukradl.

Samotná Libeňská radnice už vypsala na pomník anonymní soutěž. Podle místostarostky Vladimíry Ludkové bylo doručeno 21 návrhů, jeden nesplnil formální podmínky. Hodnotící komise zasedla hned v den odhalení kameny, vítěz tedy bude brzy znám. Pomník by měl stát do pěti milionů korun a jak už bylo řečeno, bude slavnostně odhalen přesně za rok.

Co je o operaci Anthropoid známo a co zaznělo poprvé

Všeobecně se ví, že parašutisté československého výsadku Anthropoid, kteří byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Atentát na Heydricha, který byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci českého národa, provedli o půl roku později.

Vědělo se, že parašutisté při mapování prostoru, který by byl nejvhodnější k samotné akci, na kolech nejednou zavítali až do Panenských Břežan, kde Heydrich s rodinou bydlel. Nikdo však netušil, že i při těchto návštěvách byli čs.vojáci ozbrojeni a že, jak se ukázalo teprve nedávno, si jich Heydrich všiml. Dokonce se stalo, že jim blahosklonně pokynul, když se mu teatrálně klaněli.

Nakonec se parašutisté rozhodli provést atentát v Holešovičkách. Heydrich tudy jezdíval v otevřeném mercedesu a jeho vůz v zatáčce vždy dost silně zbrzdil. Plán počítal s tím, že protektora Gabčík zastřelí ze samopalu. Když k tomu mělo 27. května 1942 dojít, zbraň selhala. Ještě předtím si však Heydrichův řidič (jistý Klein) ozbrojeného Gabčíka všiml a na šéfa měl vykřiknout: Pozor, atentátník!

Je záhadnou, proč Heydrich, místo aby dal řidiči pokyn k rychlejší jízdě, na Kleina zvolal: Okamžitě zastavit! V tu chvíli si s Gabčíkem hleděli do tváře. Dělilo je jen metr a půl. Gabčík byl kratičce v šoku, přesto se vzpamatoval jako první, odhodil nefunkční zbraň a dal se na útěk. V tu chvíli se na scéně objevil Kubiš a hodil bombu. Vybuchla, poničila pravý bok auta, ale jen jedna jediná střepina prolétla sedadlem a zasáhla Heydricha.

Jenže ten se chtěl vydat stíhat Gabčíka, jehož už pronásledoval Klein. Gabčík se měl podle nejnovější verze otočit a snažit se několika výstřely z pistole Heydricha zasáhnout. Netrefil se však. V ten okamžik už zastupující říšský protektor zkolaboval a několik kolemjdoucích Pražanů zastavilo nákladní automobil a nechalo Heydricha odvést do nemocnice.

Klein pořád ještě Gabčíka pronásledoval, ale i jeho pistole selhala. Parašutista se ho zbavil až tehdy, kdy ho dvěma výstřely z pistole zasáhl do jedné nohy. To už měl Gabčík za sebou jednu nečekanou událost. Jakási žena, ve snaze ho zastavit, mu pod nohy hodila konev. Také Kubiš měl co dělat, aby z místa atentátu zmizel. Do cesty se mu postavil český policista a Kubiš na něj prý vykřikl: Uhni, dědku, nebo tě střelím! a pak měl skutečně policistovi střelit kolem hlavy.

Odvetný teror

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny. Nakonec je zradil jeden z nich – Karel Čurda. Na základě jeho informací se německé policii podařilo parašutisty vypátrat v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Boj s Němci nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili i biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt.

Hlavní německý vyšetřovatel atentátu Hauptsturmführer SS Heinz Pannwitz do svojí zprávy adresované pravděpodobně samotnému Hitlerovi o Češích zatčených a krutě mučených proto, že pomáhali parašutistům, mimo jiné napsal: Při výsleších se ukázala veliká tvrdost a fanatičnost Čechů, kteří parašutistům pomáhali. Ani hrozba popravy je nedohnala ke spolupráci. Před záchranou života upřednostňovali raději smrt. A vynikaly v tom zejména ženy.

Zdroj: ČTK a archiv