Na místě Národního památníku hrdinů heydrichiády u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici bude na podzim vztyčena pamětní deska akademické sochařky Marie Šeborové, která zvítězila ve veřejné soutěži.
Památník v zatáčce nestačí
Zatímco se dvacet let po sametové revoluci podařilo při příležitosti 67. výročí atentátu zřídit na místě atentátu v tzv. Heydrichově zatáčce v Praze 8 důstojný památník parašutistům ze skupiny Anthropoid a jejich bezprostředním spolupracovníkům, nesplacen zůstával další dluh. Je jím připomenutí památky těch vlastenců, kteří tvořili širší rodinné i odbojové zázemí parašutistických výzvědných a diverzních skupin a bez jejichž obětavé pomoci by ani Anthropoid svůj úkol nemohl splnit.
Nesmíme zapomenout
Byli to příbuzní parašutistů a jejich rodiny, které je ukrývaly, zásobovaly potravinami, pomáhaly navazovat kontakty, obstarávat doklady a orientovat se v nebezpečných protektorátních poměrech. Právě tito lidé byli po atentátu gestapem systematicky vyhledáni, pozatýkáni a důsledně vyvražděni.
Dodnes nemají (na rozdíl od samotných atentátníků a od světově známých symbolů plošného nacistického teroru – obcí Lidic a Ležáků) žádnou připomínku, žádný památník a téměř anonymně se rozplývají mezi tisíci dalších obětí oněch let.
Vyvraždili celé rodiny
Jedná se o skupinu 294 českých vlastenců i s manželskými partnery a dětmi staršími 13 let, kteří byli zatčeni krátce po atentátu a na příkaz pražského gestapa deportováni do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byli ve dvou vlnách, 24. října 1942 a 26. ledna 1943, tajně povražděni. Někteří z nich byli zastřeleni ranou do týla, jiní zplynováni nebo údajně rozsápáni psy.
Tyto hromadné popravy Němci nezveřejnili, neboť podle jejich tehdejší oficiální propagandy (a také podle některých dnešních německých, rakouských i našich žurnalistů) prý Češi proti okupantům vlastně organizovaně nebojovali, naopak hromadně kolaborovali, a nebylo je tedy za co trestat.
Popel zůstal na smetišti
Utajené provedení vražd odpovídalo rozkazu vydanému Heydrichem na podzim 1941, aby masové popravy Čechů byly utajovány, neboť Protektorát Čechy a Morava měl být prezentován jako příkladná oáza klidu a rozkvětu pod ochranou říše. Tělesné ostatky obětí byly zpopelněny a vyhozeny na smetiště koncentračního tábora Mauthausen.
Ze sedmi návrhů vyšla vítězka
Rada hlavního města Prahy schválila loni 13. října návrh na zřízení pamětní desky, kde by byl seznamu všech 294 obětí. Pomník se stane součástí Národního památníku hrdinů heydrichiády u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. O zhotovení pamětní desky se v soutěži ucházelo sedm umělců. Odborná porota nakonec dospěla ke shodě a vybrala vítězný návrh. Odhalení pamětní desky by se mělo konat ve dnech 68. výročí (tedy kolem 24. října) první hromadné popravy obětí heydrichiády v koncentračním táboře Mauthausen.
Vítězným návrhem je návrh Mgr. akad. soch. Marie Šeborové, další v pořadí se umístili návrhy:
- Oldřicha Hejtmánka
- Doc. Milady Othové
- Akad. soch. Zdeňka Hoška
- Akad. soch. Josefa Vajce
- společnosti NEGEBU, s.r.o., za kterou jedná akad. mal. Jaroslav Šindelář
- Akad. soch. Danieli Kartákové
