U školy, která nese jméno generála Františka Peřiny, který bojoval ve Velké Británii, stojí nový pomník. Připomíná samotného letce, který v bitvě o Británii létal na spitfiru. Tvar pomníku je totožný s obrysy tohoto legendárního stroje. Jde o objekt vytvořený sochařem Tomášem Havránkem. Pomník odhalili předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel a primátor Pavel Bém. Vše se odehrávalo za průtrže mračen.
„Celé spravedlivé nebe nad námi roní slzy. Měl jsem to obrovské štěstí, že jsem ho mohl potkat na sklonku jeho života, a pamatuji si vše včetně jeho obrovského smyslu pro humor. Vážený pane generálporučíku Františku Peřino, byl jste naším vzorem, jste vzorem a zůstáváte vzorem i nastupující generaci mladých. Čest vaší památce, skláním se v hluboké pokoře,“ řekl primátor Pavel Bém.
Kdo byl František Peřina
Narodil se roku 1911 v Morkůvkách u Břeclavi. Po absolvování školy vstoupil do armády a absolvoval Školu pro odborný dorost letectva Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. V roce 1937 reprezentoval Československo na mezinárodním leteckém setkání v Curychu. Po okupaci se rozhodl odejít z protektorátu a učinil tak den po své svatbě. Jeho žena zůstala v Česku a byla kvůli jeho útěku žalářována.
František Peřina odešel do Polska a pak do Francie a Británie. Už v bitvě o Francii se zúčastnil leteckých bojů. Vrcholem jeho bojového nasazení byla bitva o Británii u 312. československé stíhací perutě. Na svém kontě měl 12 sestřelů. Mezi jeho nejodvážnější bojové akce patří útok na skupinu německých stíhaček při ochraně vlastních bombardérů.
Při akci byl střelen do předloktí a byl také zasažen střepinami. Byl rovněž sestřelen nad Paříží a přežil další těžké zranění. Po válce se stal velitelem vojenské letecké střelnice v Malackách a po únoru 1948 mu bylo jasné, že nemůže v Československu zůstat. Odletěl v dubnu 1949 i s manželkou a přítelem ve sportovním letedle do americké zóny.
Žil v Británi jako důstojník RAF, později v USA, kde se podílel i na programu Gemini a projekci sedadel do letounu Boening 747. V roce 1993 se vrátil do Česka. Zemřel krátce před svými 96. narozeninami, jen dva týdny po smrti své manželky. Kromě řady vyznamenání britských i československých je nositelem Řádu bílého lva.
