„Spolčili se s jinými, aby se pokusili rozvrátit lidově demokratické zřízení. Tato slova jsou vepsána v kolonce způsob provedení a pohnutka k činu na trestním listu majora Reného Černého, kterého čekala smrt. Potkal ho stejný osud jako ty Čechy a Slováky, kteří měli tu odvahu nesouhlasit s komunistickým režimem,“ uvedl svůj projev primátor Pavel Bém.
„Jméno majora Černého známe stejně jako jméno Heliodora Píky, Milady Horákové, Záviše Kalandra, utýraného pátera Toufara a známe také jména stovek a tisíců popravených a umučených. Nicméně většina obětí komunistického režimu dnes splývá do jakéhosi jednoho, možná anonymního, celku. Nesmí ale ztratit na závažnosti a významu. My, kteří žijeme ve svobodné zemi, stále dlužíme vám, kteří jste komunistické trýznění přežili, a všem, kteří skončili na popravištích a komunistických lágrech. Vzpomínání samo o sobě ale nestačí. Naším úkolem musí být přemýšlení o tom, co se v této zemi vůbec stalo. My svobodní dlužíme vám všem snahu poučit se o tom, jaký osud může připravit jeden člověk druhému, a já věřím, že se nám podaří náš dluh alespoň částečně splatit,“ řekl Pavel Bém.
Ministryně se omluvila
Na shromáždění, které připomínalo osudy politických vězňů v 50. letech minulého století, byla přítomna i ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která ve svém projevu připomenula významná data, která se týkají konce června. Kromě procesů připomenula i IV. sjezd československých spisovatelů v roce 1967, manifest 2 000 slov z června 1968 anebo také setkání umělců s představiteli KSČ a státu v roce 1974.
„Zeptala jsem se dnes ráno své čtrnáctileté dcery, kdo byla Milada Horáková, a protože mi uspokojivě neodpověděla, tak jsem jí vysvětlila, proč se tato setkání dějí,“ uvedla ministryně. Na konci sekání se pak po výzvě starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy omluvila za minulost svou i komunistů: „Omlouvám se vám všem žijícím i těm, kteří to slyší shůry.“
Pražané si také večer připomenuli oběti komunistického režimu zapálením 10 000 svíček na Václavském náměstí.
