Výjimečná mše
Pražské arcibiskupství připomene památku svaté Ludmily v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě 16. září v 17.00 hodin. Při nešporách zazní gregoriánské chorály v podání Scholy Egidiana a Cantia. V 18.00 hodin pak bude biskup Václav Malý sloužit mši svatou s hudebním doprovodem Pražského katedrálního sboru. Mše svaté jsou v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě slouženy dvakrát ročně, a to na svátek patrona kostela sv. Jiří a na svátek sv. Ludmily, jejíž hrob se v bazilice nachází.
Arcibiskup na Vinohradech
Památku babičky sv. Václava připomene při mši svaté 16. září v kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech od 16.30 hodin také pražský arcibiskup Dominik Duka OP.
V sobotu 18. září pořádá Pražské arcibiskupství ve farnosti berounského vikariátu pouť ke sv. Ludmile na Tetín. V 10.00 hodin začíná slavnostní mše svatá v kostele sv. Ludmily. Přednášku o sv. Ludmile přednese profesor Jan Royt.
Kdo byla svatá Ludmila
Svatá Ludmila pocházela z knížecího rodu Pšovanů, narodila se asi kolem roku 860. Křest přijala z rukou některého ze slovanských misionářů z Velké Moravy. Měla sedm dětí, z nichž dva synové, Spytihněv a Vratislav, postupně vládli v zemi po smrti Ludmilina manžela knížete Bořivoje.
Když zemřel i Vratislav (13. února 921), bylo jeho synovi, pozdějšímu knížeti Václavovi, pouze 13 let. Regentství bylo svěřeno Václavově matce Drahomíře, ale výchova Václava a jeho bratra Boleslava byla svěřena Ludmile. Toto rozhodnutí zemských velmožů však vedlo k neshodám mezi Ludmilou a Drahomírou. Ludmila ustoupila a odstěhovala se na svůj hrad Tetín. Tam ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli a zavraždili členové Drahomířiny družiny.
Patronka matek, babiček a matka české země
Sv. Václav nechal Ludmiliny ostatky převézt do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, úcta jako světici je však doložena až od konce 11. století. Za svatou byla oficiálně uznána v letech 1143–1144. Je považována za patronku matek, babiček a vychovatelů, ale především za českou spolupatronku, nazývanou „matka české země“.
