Vytváření 3D modelu je velkolepým projektem, který stál 12,5 milionu korun a podílí se na něm hlavní město Praha, Muzeum hlavního města Prahy, firma Visula Connection a specializované pracoviště ČVUT FEL, uvedl Radní Milan Richter.

Zbývá jen obléknout domy

Digitalizace začala už v roce 2006 a je to velmi náročná práce. Snímání jednotlivých částí zajistil robot, ale ne na vše stačil. Po pořízení asi 240 tisíc snímků proto přišli na řadu lidé, kteří nasnímali dalších asi 60 tisíc snímků ve vysoké kvalitě. To je ale jen první část práce, ze snímků se muselo vytvořit tzv. mračno bodů, které laicky řečeno, vytvářejí iluzi trojrozměrného prostředí. Při pohledu na mračno lze už tušit obrysy domů, ale ještě je nutné je obléci do fasád, nainstalovat střechy apod. Jde o velice pečlivou práci. Jen pro představu, například mračno katedrály sv. Víta se skládá z téměř 11 milionů bodů.

Na projektu se zatím vystřídalo na 220 lidí a stálý tým čítá na 60 lidí. Určování bodů mračna je totiž ruční práce, zatím na to nebyl vyvinut žádný počítačový program, a tak firma Visual Connection uzavřela dohodu s Kontem Bariéry, které zprostředkovává tuto práci pro invalidy. Ale uvítáme jakoukoliv pomocnou ruku, uvedl ředitel Visual Connection Tomáš Petrů.

Langweil překvapil

Zpracovatele digitálního modelu překvapila Langweilova preciznost. Bylo to pro nás neuvěřitelné, když jsme například odhalili, že i stropy podloubí pražských domů, byť je není vidět, jsou přesně vykreslené. Našli jsme i prostor u katedrály sv. Víta, který už dnes neexistuje, překvapila nás i ulička, která na modelu měří asi milimetr a vede mezi zaniklými domy u Vltavy blízko dnešního hotelu Intercontinental, uvedl Tomáš Pavlis, projektový ředitel Visual Connection. Jeho slova potvrdila kurátorka modelu Kateřina Bečková: Langweilovu modelu můžeme věřit, jestli tam lidi, kteří ho zpracovávají do digitální podoby, našli uličku, tak tam prostě byla, stejné je to i s ostatními záležitostmi.

Na procházku s joystickem?

Je možné, že se jednou Pražané nebudou seznamovat s Lengweilovým modelem jen na svých počítačích, ale budou moci přímo projít městem. Náš systém CAVE (Jeskyně) to umožňuje, řekl Roman Berka, ředitel Institutu intermédií ČVUT. Jeskyně jsou vlastně tři plátna uspořádaná do tvaru písmene U, na které se prostřednictvím počítačů pomítá 3D Langweilův model. Toto zařízení je zatím v ČR jen ve dvou exemplářích, ale oba jsou svým způsobem originálem. Vytvořili ho na ČVUT pro architekty, aby mohli nejen prezentovat zákazníkům svůj projekt formou procházky po interiérech, ale například pomoci při řešení výhledů na křižovatkách apod. Jsme samozřejmě schopni naší Jeskyni pro muzeum vytvořit, uvedl Roman Berka. Základ pro procházku - digitalizace modelu - je hotov, šlo by ho doplnit třaba o historii jednotlivých domů a dalších památek či jiným výkladem. To už záleží na tom, jak bude program vytvořen.

Bylo by krásné, kdybychom Jeskyni v muzeu měli. V tuto chvíli připravujeme dostavbu muzea a nový objekt by měl být věnován především expozici urbanismu, jejíž součástí by měl být i nově instalovaný Langweilův model, mělo by tam být i pracoviště pro návštěvníky, takový malý IMAX, který by právě umožnil procházky Prahou doby 20. a 30. let 19 století, uvedla ředitelka Muzea hl. m. Prahy Zuzana Strnadová. "Rekonstrukce se plánuje na roky 2011 až 2013, takže doufám, že v té době se procházka stane skutečností. Místa, která v Praze už neexistují, například starý Josefov, ale zájemci uvidí už letos na internetu po dokončení digitalizace.

Jak šel čas

Čas od času byl model představován Pražanům v jiném světle. Například v roce 1991 byl rozložen na 12 částí, aby si mohli návštěvníci prohlédnout řadu detailů. V roce 1996 vyšla kniha Svědectví Langweilova modelu Prahy, kterou zpracovala dnešní kurátorka modelu Kateřina Bečková. Na publikaci, která je neucelenějším zdrojem informací o modelu, pracovala 15 let. Kniha zpracovává i život A. Langweila, který býval knihovním sluhou v Univerzitní knihovně.

V roce 2006 začala digitalizace, a také jedna z pravidelných oprav, které zajišťuje akademický malíř Jiří Bouda. Právě on s chotí mají nehynoucí zásluhu na dokonalém stavu modelu.

O modelu
Model Prahy zpracoval Antonín Langweil v letech 1826 až 1837. Jen na pravém vltavském břehu je na modelu asi 600 dřevin a 3.600 komínů. Náhrobky na židovském hřbitově mají velikost milimetr krychlový. Celkově model zachycuje na 2.000 domů v poměru 1: 480. Model je vzácný tím, že zachycuje mnoho objektů, které už neexistují a o nichž by se nevědělo, jak vypadaly.