9. září 2007
Až do roku 1723 se o pražském osvětlení ulic nevyskytují prakticky žádné záznamy. Teprve od tohoto roku anály praví, že pražské ulice osvětluje 120 knotových olejových lamp, a to v místech vedoucích od Hradu přes Malou Stranu, Karlův most a Staroměstské náměstí až do Celetné ulice až k mincovně. A ač byly osvětlené ulice nesporným pokrokem, majitelé domů, kteří měli lampy před domy nainstalovány, z nich asi velkou radost neměli, neboť je museli rozsvěcovat a zhášet dle čtvrthodinového vyzvánění na Hradčanské, Malostranské a Staroměstské radnici.
O století později už počet lamp přesáhl tisícovku, v roce 1823 jich po Praze svítilo 1304, přičemž 1050 jich vlastnilo město, zbytek byl v soukromých rukách. Tyto lampy spalovaly lněný olej a jejich svítivost nebyla nikterak velká. Proto byly o něco později vyzkoušeny lampy jiné, s tzv. argantským hořákem, což byl hořák s dutým knotem a hluboce zasunutým skleněným cilindrem. Ty svítily nejen mnohem více, ale zároveň ani nečadily. Postupně tedy byly původní lampy nahrazeny tímto modelem.
Od knotů k plynovým hořákům
Ale vývoj se nezastavil, a tak se Pražané dočkali dalšího zlepšení – plynofikace. To v podstatě znamenalo, že některé domácnosti, továrny a živnosti začaly být vybavovány plynovými spotřebiči a plyn používaly jako spotřebitelé. Plynu pak pochopitelně neuniklo ani osvětlení – zmíněného dne bylo v Praze instalováno dvě stě plynových pouličních hořáků Vratislavskou plynárenskou společností. Ta měla s magistrátem od roku 1844 uzavřenou smlouvu na dvacet let.
Osvětleno tak bylo na šestašedesát ulic a náměstí na Starém Městě, sedmadvacet ulic na Novém Městě a o šest ulic a náměstí méně na Malé Straně. Z Karlína, kde měla firma provozovnu, se plyn pomalu, ale jistě šířil čím dál víc i do domácností, i když z finančních důvodů přece jen ještě většina lidí používala petrolejky. Nicméně u veřejného osvětlení plyn jednoznačně vyhrával.
Konkurenční boje
Přesto však Vratislavská společnost zřejmě jednak neprosperovala, jednak neplnila řádně svoje povinnosti, několikrát změnila název a stížnosti na ni se množily. Pražský magistrát proto nelenil a na Žižkově vystavěl za 750 tisíc zlatých novou plynárnu, která ihned začala s osvětlením tam, kde nepůsobila Vratislavská, a když skončila dvacetiletá smlouva, převzaly žižkovské plynárny i zbylé části města.
Zajímavostí je, že plány pro plynové rozvody v Praze vypracoval ředitel drážďanské obecní plynárny Ch. F. A. Jahn, který se nakonec do Prahy i přestěhoval a přešel zcela do služeb pražské obce. A doslova perličkou, o které si dnešní podnikatelé a živnostníci mohou nechat jen zdát: tehdejší živnosti měly plyn o 15 procent levnější než ostatní odběratelé!
Plyn byl postupně zaveden všude – domácnosti, hotely, lokály, nemocnice, školy a již zmíněné živnosti nejen v Praze, ale i v příměstských obcích se nadšeně připojovaly k plynovému vedení. V roce 1886 se proto po enormním několikaletém nárůstu spotřeby plynu pražští radní rozhodli postavit plynárnu další, tentokrát v holešovických Maninách. Fungovat začala o dva roky později.
Elektřina přichází do ulic
Plyn naše domácnosti již nikdy neopustil, ačkoliv od osvětlení se přesunul spíše do oblasti vaření či vytápění. V osvětlení převzala štafetu elektřina, když v letech 1898–1900 byly osvětleny ulice Hybernská, Na Poříčí, Eliščina třída (dnes Revoluční), Příkopy, Ovocná (dnes 28. října), Ferdinandova (Národní), Josefské náměstí (Nám. Republiky) a Františkovo (Smetanovo) nábřeží. Dále přibyl Palackého most a v následujících letech i Staroměstské a Malostranské náměstí a Malé náměstí na Těšnově. Obloukové lampy začaly vévodit Praze a dnes nám tuto éru připomíná i píseň, ve které se praví, že „to byl ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, střídavý, střídavý...“
Ale ani sebelepší technika nemůže nahradit měkké světlo plynových lamp, a tak se postupně již od roku 2002 tyto lampy na vybraná místa v Praze opět vracejí (viz článek S plynem přišla modernizace). Tradičně se s nimi setkáme kolem Staroměstského náměstí, na Uhelném trhu, v Železné a Rytířské ulici, a do budoucna by měla být osvětlena celá Královská cesta až na Hrad. Prozatím jich v Praze svítí více než tři stovky.
Použité prameny: Dějiny Prahy II.