Nejprve si prohlédla Pinkasovu synagogu, a tak uctila na 80 000 českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce a jejichž jména jsou na zdech synagogy napsána. Po výkladu o dějinách modlitebny paní Obamovou obzvlášť zaujal příběh dětských kreseb z ghetta Terezín, jichž je v prvním patře synagogy vystaveno více než 200.
„Při sestavování koncepce prohlídky muzea pro první dámu jsme vycházeli z toho, co Michelle Obamová v minulosti již několikrát naznačila, a sice, že se v roli první dámy hodlá věnovat též podpoře programů zaměřených na vzdělávání dětí a důležitosti role rodičů ve vzdělávacím procesu. Domnívám se, že experimentální výukový program, který v Terezíně vedla avantgardní umělkyně Friedl Dickerová-Brandeisová (1898–1944), i sám příběh dětí první dámu silně zaujaly. Kromě kopií vystavených ve stálé expozici si paní Obamová měla možnost prohlédnout též originál koláže Marie Mühlsteinové (1932–1944), která bohužel podobně jako většina dětí internovaných v Terezíně nacistické pronásledování nepřežila,“ vysvětlila kurátorka uměleckých sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenbergová.
Z Pinkasovy synagogy směřovaly kroky první dámy na Starý židovský hřbitov, kde se zastavila u náhrobků významných osobností pražských židovských dějin: učence a básníka Avigdora Kary, jehož náhrobek z roku 1439 je na hřbitově nejstarším, primase a významného mecenáše židovské obce Mordechaje Maisela (zemř. r. 1601), a nakonec u tumby věhlasného rabína a kabalisty Jehudy Levyho ben Becalela, rabiho Löwa, známého též pod akronymem MaHaRaL (1525?–1609), který je nejvýznamnější osobností pochovanou na Starém židovském hřbitově a od jehož smrti letos uplyne rovných 400 let. V duchu staré židovské tradice položila první dáma na rabínův hrob tzv. kvitl, malý stočený proužek papíru s osobní prosbou.
„To, že si paní Obamová vybrala k návštěvě mezi ostatními pražskými pamětihodnostmi někdejší pražské Židovské Město, je pro nás velká pocta,“ dodal Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea. „Svědčí to o jedinečnosti židovských památek i významné roli, kterou seznámení se s židovskou kulturou může hrát v oblasti vzdělávání, výchovy k toleranci, v duchu demokracie, vzájemného sdílení hodnot humanity. Spolupracujeme s řadou institucí v celém světě, spolu s židovskou školou a školkou v Praze se nám dostává podpory Nadace Ronalda S. Laudera z USA a těší nás, že paní Obamová projevila zájem i o tuto činnost.“
Ze Starého židovského hřbitova se první dáma odebrala do Staronové synagogy, která je nejstarší evropskou synagogou stále užívanou k bohoslužebným účelům. Zde ji přivítali zástupci židovské obce vrchní zemský a pražský rabín Efraim Karol Sidon, předseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček, tajemník téže organizace Tomáš Kraus a předseda Židovské obce v Praze František Bányai s manželkou.
Při prohlídce interiéru jedinečné raně gotické památky upoutala pozornost Michelle Obamové především historická korouhev se symbolem pražských židů, výzdoba schrány na Tóru a rovněž sedadlo na východní straně přisuzované tradicí rabimu Löwovi. Předseda Židovské obce v Praze František Bányai vyjádřil pocit, že „…atmosféra i historie Staronové synagogy asi příjemně překvapily paní Obamovou a že její návštěva byla ve více než 700leté historii synagogy zcela mimořádnou událostí“.
První dáma Spojených států obdržela od představitelů české židovské komunity jako dar kidušový pohár a pamětní medaili k 700. výročí Staronové synagogy, Židovské muzeum jí darovalo své publikace.