Jeho život byl ale mnohem rozmanitější. Před druhou světovou válkou bojoval ve Španělsku, za války v Číně a Indii, po osmačtyřicátém se stal politrukem vznikajících Lidových milicí, pak dostal nálepku nespolehlivého interbrigadisty, zase se vzchopil a dostal do předních politických funkcí, aby nakonec z tohoto světa odcházel osamocen pod dozorem estébáků.
Když 3. prosince 1979 František Kriegel zemřel, totalitní režim zakázal veřejný pohřeb. Dlouho se na jeho jméno zapomnělo. Jeho památku uctila až v roce 1987 Nadace Charty 77 ve Stockholmu zřízením Ceny Františka Kriegla. Každoročně se uděluje v den jeho narozenin jednotlivcům nebo občanským institucím za příkladnou statečnost v úsilí o dodržování lidských práv, občanských svobod a politické tolerance.
Kdo byl tento bezesporu jeden z nejstatečnějších a nejzásadovějších československých politiků? Možná by mohlo stačit napsat, že to byl člověk, který pro svou myšlenku dokázal nesčetněkrát nasadit nejen svou materiální existenci, ale i holý život. Komu pomůže, že dnes už jméno a život tohoto muže pomalu, a jistě nespravedlivě, odchází do zapomnění? Možná, kdyby svůj život prožil někde jinde, natočili by o něm film. Možná. Ostatně, posuďte sami z toho, co o Františku Kriegelovi napsali jiní.
Zdroj: Leoš Kyša – hejrup.sk, ČTK, libri.cz a další