Kdo vládl světu
Ve světě v té době kralovali Beatles, v USA The Monkees. Elvis Presley slavil narození své dcery Lisy-Marie, anoncoval svůj 26. film i přípravu na velký comeback. V San Francisku začal vycházet čtrnáctideník Rolling Stone, který bude ovlivňovat trendy v pop music v následujících desetiletích. Na Broadwayi měl premiéru muzikál Hair (Vlasy).
V Evropě byly stále populárnější Bee Gees a Tom Jones, který porazil všechny soupeře v hitparádách se svými hity Delilah (Gott jej záhy nazpívá jako Čas růží) a Help Yourself. Tom Jones vydal v roce 1968 svůj první výběr největších hitů a ocitl se na vrcholu kariéry. Debutoval Elton John. Atmosféru hnutí hippies nejlépe vyjadřovala vokální čtveřice The Mamas and The Papas – v roce 1968 byla na vrcholu, ale začínaly v ní i první neshody. Největším hitem USA roku 1968 se stala píseň I Heard It Through The Grapevine Marvina Gaye, která dodnes patří mezi často nahrávané skladby.
Vzhůru do klubů
Podhoubí československé hudební scény se rozrůstalo od poloviny šedesátých let a už v roce 1967 fanoušci tvrdili, že Československo je, co se této oblasti týče, hned druhé nejlepší po Anglii. Pražská mládež za beatem a rockem chodila do sálu klubu Olympik ve Spálené ulici, podle kterého se pojmenovala skupina Petra Jandy, do divadélka Sluníčko a později také do Music F Clubu (známém posléze pod pojmem Klub Futurum).
V dubnu 1968 začaly spojené pražské kluby vydávat časopis Pop Music Expres, měsíčník s charakteristickým výtvarným doprovodem Káji Saudka. List bohužel zanikl v roce 1970. Mezi mládeží byly populární také skupiny Flamengo a Matadors, které si v roce 1966 vyměnili zpěváky – do Matadors přišel Viktor Sodoma a do Flamenga Karel Kahovec. Tehdy Kahovec složil svůj vůbec největší hit Svou lásku jsem rozdal. Na druhou polovinu roku 1968 mělo Flamengo vyjednáno koncertování v západním Německu. 27. srpna 1968 se Kahovec ještě stačil oženit a odpoledne odjeli do Německa hrát po tamních barech.
Zdroje: Cesty za hity, Jaroslav Císař, Klec na slavíky, Jan Krůta, Všechno je jenom jednou, Jaroslav Kříženecký
