Rok 1212 vstoupil do českých dějin nejen Zlatou bulou sicilskou, která dala českým panovníkům nejvyšší suverenitu, ale také další neméně významnou událostí. Je to rok, kdy je připomínán první pražský úředník.
Tržní rychtář patřil králi
Tržní rychtář Blažej byl pravděpodobně podle historiků prvním správním a soudním úředníkem na území vznikajícího Starého Města pražského. Jmenoval ho král a tržní rychtář rozhodoval ve věcech tržiště. Praha už tehdy byla křižovatkou obchodních cest a tržiště, které bylo v Ungeltu, jistě potřebovalo nějakého správce a dohlížitele. S trochou nadsázky lze říci, že magistrátní živnostenský odbor má kořeny až ve 13. století.
Začalo to odpustky
O dvě stě let později, v roce 1412, Prahou hýbaly vášně. Do Prahy dorazili prodavači papežských odpustků. Dlužno podotknout, že finance z této zdánlivě bohulibé činnosti šly na válku, kterou vedl papež Jan XXIII. nikoli proti pohanům, ale proti neapolskému králi Ludvíku II. z Anjou. Pražanům se to hodně nelíbilo, pobouření bylo veřejné, Jan Hus proti nim kázal, za bouří byli zatčeni a popraveni tři tovaryši a zbytek znáte z filmů Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč z Dubé.
Šlo o pivo
V roce 1512 vládl v Čechách Vladislav Jagellonský. Byla to doba poměrně poklidná, a tak rok 1512 je v dějinách Prahy zapsán jako rok vzniku Osmipanského úřadu pro nákladníky vaření piva, tedy osoby, které směly vařit pivo. Úřad veledůležitý, protože odhadem bylo v Praze více než 50 právovárečníků. Úřad spadal pod městskou radu, ale dnes už jeho odpovídající protějšek sotva najdeme.
Císař zemřel
Praha truchlí, a právem, 20. ledna 1612 zemřel císař Rudolf II. Habsburský. Prahu nečeká nic dobrého. Z centra evropské vzdělanosti a kultury se postupně stává provinční město habsburské monarchie. Přede dveřmi je i válka, která 30 let pustoší Evropu.
Začátek taxikaření v Praze
Praha žila o sto let později poklidným životem, rok 1712 by se dal označit jako rok vzniku pražské taxislužby. V tom roce totiž Jan Ferdinand X. Fachner zažádal císaře o udělení privilegia k provozování veřejné osobní dopravy nosítky. Úřady nepřekvapil a už v roce 1718 (!) povolení dostal. Pražanům sloužilo 26 nosítek rozmístěných po pěti stanovištích. Platilo se za počet kroků. Nosítka pak po něm ještě provozoval lékař a fyzik Josef Vignet a v roce 1788 byla nosítková doprava prohlášena za svobodnou živnost, ale na paty se jim začaly lepit fiakry. Návrh na jejich zavedení vznikl v roce 1781 a již po osmi letech byly fiakry povoleny. Pokud jde o nosítka, ta vydržela až do 19. století. Dlužno podotknout, že Praha v nosítkách nemá prvenství, v Brně od roku 1708 až do své smrti provozoval nosítkovou dopravu Andreas Eberhard Girod, městský chirurg.
Terezka a vánoční stromek
Po Evropě se ještě proháněla Napoleonova vojska, ale v Praze byl klid. Sochař Václav Prachner vytesal Terezku, alegorii Vltavy, která (její kopie) dodnes zdobí drobnou kašnu na Mariánském náměstí. Když si všimnete pěti hvězdiček na Terezčině ruce, pak byste měli i vědět, že je to symbol sv. Jana Nepomuckého, který zahynul ve Vltavě. Počet hvězd je shodný s latinským Tacet (mlčí, mlčel jsem). Pro celé Čechy proběhla i významná událost na sklonku roku 1812 v Libni, v dnes již zbořeném letohrádku Šilboch (mezi Bulovkou a Kundratkou). Tam intendant Stavovského divadla Jan Karel Liebich předvedl Čechům novinku z Německa – vánoční stromeček. Věšel se ale obráceně a Češi ho postavili zpět na nohy.
Bláznivé dvacáté století
Praha se stala evropským velkoměstem vstupem do 20. století. Rok 1912 byl neobyčejně přínosný – vznikal Palác Koruna, byl postaven kubistický dům U Černé Matky Boží. Na Univerzitě působil mladý profesor fyziky Albert Einstein a v Lidovém domě jistý soudruh Lenin kul pikle na utajené konferenci bolševiků.
Rok pomníků
Je to i rok pomníků – ten Máchův vznikl na Petříně, Václavův na Václavském náměstí, ale trvalo až do 20. Let, než se objevila na pomníku poslední socha. Autorem obou je J. V. Myslbek, který na svatém Václavovi začal pracovat v roce 1887.
Sokolové a film
V Praze proběhl v roce 1912 i VI. všesokolský slet a I. slet Svazu slovanského sokolstva. Vznikla tu i jedna z prvních českých filmových společností, ASUM, kterou založil architekt Max Urban se svou ženou herečkou Andulou Sedláčkovou. Mimochodem Max Urban vstoupil do dějin Prahy tím, že pro Václava Havla navrhl nejen barrandovské ateliéry, ale také barrandovské terasy.
Doba kubismu
A ve Valentinské ulici vznikly díky architektům Janákovi a Gočárovi Pražské umělecké dílny, které tvořily unikáty, o které se dnes vedou bitvy v aukčních síních – vyráběl se tu totiž především kubistický nábytek.
