Vražda? Zánět? Léky?
Podle jedné z teorií ho totiž měl nechat otrávit dánský král Kristián IV., a to kvůli vztahu Braha k jeho matce. Dánský historik Peter Andersen objevil deník vzdáleného příbuzného Erika Braha, kde se údajně píše o přípravách na vraždu. Tycho Brahe měl být otráven chloridem rtuťnatým. Podezření potvrzuje i rozbor Brahových knírů, které zapůjčilo Národní muzeum v 90. letech univerzitě v Lundu, kde zjistili, že knír obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je běžný stav.
Hrob Braha byl už jednou otevřen a zkoumán, a to v roce 1901 profesorem Matějkou. Matějka tehdy dokázal, že vědec zemřel přirozenou smrtí v důsledku akutního zánětu ledvin. Teorie vraždy byla tehdy vyvrácena.
Medicína dlouhou dobu používala látky, které lidskému organismu neprospívají. V mastičkách a vodičkách se objevovalo olovo i rtuť a Tycho Brahe nebyl nejmladší a léky zcela jistě nějaké užíval. To je také nejpravděpodobnější příčina smrti alespoň podle šéfa dánského výzkumného týmu Jense Velleva z Univerzity v Aarhusu.
Další záhada – kde je jeho manželka?
Až dosud se říkalo, že vedle velkého astronoma leží v dřevěné rakvi jeho manželka Kristina. Pro všechny bylo po otevření hroby velkým překvapením, když antropologové našli na místě pozůstatky nejméně dvou osob. „S největší pravděpodobností jde o kosti mladé ženy a dítěte,“ uvedl antropolog Petr Velemínský. Archeolog Zdeněk Dragoun vyslovil hypotézu, že hrobka je hlubší, než se soudilo, a je možné, že do ní byly ukládány i ostatky jiných lidí. To vzbuzuje pochybnosti i o samotných pozůstatcích Tychona Braha.
Zkoumání na dlouhé týdny
Ostatky Tychona Braha se musí do pátku vrátit na své místo. Vědci mají jen několik dnů na prozkoumání ostatků a odebrání vzorků, které pak budu zkoumány v laboratořích. Původní záměr byl srovnat ostatky astronoma s jeho ženou, aby se zjistilo, zda náhodou nebrali například polesné léky. Tento postup ale s ohledem na zjištění antropologů nebude možný. Takže záhada kolem smrti Braha asi zůstane ještě dlouho nevyřešena. Podle Jense Velleva bude zkoumání trvat více týdnů, možná dva až tři měsíce. Kromě chemických rozborů projdou ostatky i počítačovým tomografem a rentgenem.
Mše za velkého vědce
Arcibiskup pražský Dominik Duka bude 19. listopadu 2010 od 15 hodin celebrovat v kostele Matky Boží před Týnem mši svatou za Tychona Braha, a to za účasti řady čestných hostů. Mši doprovodí místní a dánský pěvecký sbor. V závěru bohoslužby budou tělesné ostatky uloženy zpět do hrobky v týnském chrámu.
Devět let příprav
Vyzdvižení a zkoumání ostatků velkého astronoma, který velkou část svého vědeckého života strávil v Praze, je součástí rozsáhlého programu, kterým Dánové oslavují svého velkého krajana. Kromě jiného bude například znovuotevřena hvězdárna na ostrově Hveenu (dnes se jmenuje Ven), kterou vybudoval. Otevření hrobky a vyzdvižení ostatků se plánovalo už devět let, Dánové k požadavku na českou stranu přistoupili v okamžiku, kdy po zkoumání údajného kníru, který byl vyzdvižen z hrobky v Týnském chrámu v roce 1901, našli větší množství rtuti. Svolení museli dostat nejen od vědeckých institucí, ale i od Magistrátu hl. m. Prahy a Arcibiskupství pražského, které udělil už kardinál Vlk.
