Je to Brahe

Vědci poté, kdy otevřeli v laboratořích Národního muzea rakev s ostatky velkého astronoma, potvrdili, že jde skutečně o jeho ostatky. „Jde o muže staršího věku, u něhož jsme v nosní oblasti lebky našli změny. Jde o následky zranění, které Brahe utrpěl někdy kolem dvacátého roku svého života,“ uvedl Petr Velemínský, vedoucí antropologického oddělení Národního muzea.

Příliš mnoho ostatků

Už když se otevřela hrobka, upozornil Petr Velemínský na to, že se našly ostatky dítěte, mladé ženy a možná ještě další. Když ale vědci podrobně prozkoumali vše, co v hrobce našli, museli konstatovat, že vedle Braha a jeho ženy  tu spočinulo ještě osm lidí, z toho pět dětí. Jejich ostatky byly odděleny od manželského páru a byly pietně uloženy do ocelové rakve a pohřbeny zpět. Podle Zdeňka Dragouna z Národního památkového ústavu to není nic výjimečného.

„Celý prostor chrámu sloužil k pohřbívání a ve své podstatě bychom ho měli brát jako  hřbitovní profil,“ řekl Zd. Dragoun. Podle archeologů byli Brahe a jeho manželka pohřbeni do starší hrobky. Právě tam se asi v 1,5 metru vysokém zásypu našly ostatky dalších těl. O tom, že jde o starší hrob, svědčí i prozkoumané zdivo.

Kabátec rozdali turistům   

Není vyloučeno, že někteří Dánové, ale i Češi, mají v majetku část oděvu Tychona Braha, v němž byl pohřben. V roce 1901, kdy byla Brahova hrobka otevřena poprvé, dostávali turisté, údajně především dánští, kousek kabátce, v němž byl Brahe pohřben. Ten se při otevření nenašel.

„Chceme požádat lidí, kteří mají něco podobného doma, aby se přihlásili,“ uvedla Milena Bravermanová, kurátorka textilní sbírky Pražského hradu. Zároveň upozornila, že rozdávání podobných suvenýrů nebylo ničím příliš výjimečným a potkalo to více nebožtíků, kteří byli zkoumáni především v 19. století. Po zbytcích kabátce se bude pátrat i v Dánsku. Jak podotkl Zdeněk Dragoun, už se ozval první člověk, který se domnívá, že má něco podobného doma. „Kdyby se podařilo sehnat více částí, bylo by zajímavé udělat rekonstrukci celého oděvu,“ řekla M. Bravermanová.

Zbytky oděvu má i Muzeum hlavního města Prahy

V Muzeu hl. m. Prahy jsou uloženy od roku 1901 sametový klobouk, rukáv z kabátce a sametový střevíc. Při letošním otevření hrobky našli odborníci sametový střevíc, punčochu a plášť z damašku. Na rozdíl od kabátce, o němž archeologové předpokládají, že byl z majetku Brahova a byl jím nošen během života, je damaškový plášť vysloveně určen k pohřbu. „Je to vidět na kvalitě  zpracování,“ uvedla  M. Bravermanová. Nálezy oděvů jsou  jedním z důkazů, že Brahovy ostatky  jsou pravé.

Otráven, nebo utrápen?

Velmi důležitý je nález vlasů a vousů v hrobce. Ty mohou posloužit k odhalení toho, na co Brahe zemřel, zda  byl otráven anebo zemřel například po dlouhodobém podávání léků, jež obsahovaly rtuť. Při srovnání vzorků z vlasů a z kostí, které naopak naznačují, že mu byla rtuť podávána dlouhodobě, lze určit skutečnou příčinu smrti. „Nejraději bych byl, kdyby se zjistilo, že Brahe nebyl otráven léky ani podáním jedu, ale že zemřel na podlomené zdraví,“ podotkl poněkud ironicky Zdeněk Dragoun.

Na DNA zatím nejsou peníze

Vzorky, které byly odebrány z rakve, poslouží nejen k zjištění množství rtuti, případně dalších látek. „Budou uchovány tak, aby se mohla provést i analýza DNA a histologická analýza, která ale nyní není na programu dne,“ uvedl Jens Vellev, šéf dánského výzkumného týmu. Vzorky budou podrobeny i radioizotopové analýze, která může odhalit např. výživové zvyklosti astronoma.

Bude i portrét

I když jsou známy portréty Tychona Braha v mnoha variantách, díky tomu, že mají  Dánové obrazy lebky, budou moci tvořit pomocí počítače novou Brahovu podobu.  Obrazy vytvořili v radiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce, kde pomocí CT počítačové tomografie  vytvořili odborníci obrazy kostí a po vytvoření jejich 3D modelů se může pracovat na rekonstrukci nejen obličeje, ale i celkového vzhledu astronoma. Pomocí počítače totiž lze určit i výšku a případně některé z chorob. 

Zpět mince, pohledy i náboženské předměty

Po vyzdvižení rakve našli  odborníci uvnitř i dvě skleněné nádoby, které tam byly uloženy v roce 1901.  V jedné z nich, kterou vědci neotevřeli, byl mumifikovaný zbytek mozku. V druhé  z nich byl list podepsaný profesorem Matějkou, který stvrzuje pravost Brahových ostatků. Vikář chrámu Matky Boží před Týnem Vladimír Kelner  do rakve vložil dvě schrány, v nichž jsou mince, bankovky, ale i pohledy na Týnský chrám a také pamětní listiny – jedna česky a druhá latinsky psaná.