Tunelový komplex Blanka
Tunelový komplex Blanka je v současné době největší budovanou podzemní stavbou v České republice. Stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu o celkové délce 6 382 m. Tunelový komplex Blanka představuje nejdelší tunel v České republice, nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km a současně nejdelší městský tunel v Evropě. Skládá se z několika těsně na sebe navazujících tunelových úseků, které jsou tvořeny jak tunely raženými, tak i tunely hloubenými. Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na hranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka.
Související odkazy
Základní informace
Cíle projektu: Hlavním cílem projektu realizace Tunelového komplexu Blanka je nejen vytvoření moderní sítě komunikací, ale i ovlivnění, respektive zlepšení dopravního života převážné části hlavního města a životního prostředí v oblasti na hranicích historického centra Prahy, zapsaného na seznam kulturního a historického dědictví UNESCO. Díky dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu se naskýtá možnost znovuotevření problematiky tzv. Severojižní magistrály, s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, ze kterého bude vyloučena veškerá tranzitní doprava.
Lokalita: Tunelový komplex Blanka je realizován v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu. Zahrnuje tři základní části: tunelový úsek Brusnice, tunelový úsek Dejvice a tunelový úsek Královská obora.
Termín zahájení: Výstavba tunelu začala 17. ledna 2007.
Termín dokončení: není znám
Webové stránky: Tunel Blanka
Projekt
Investor: hlavní město Praha, Odbor městského investora MHMP
Rozpočet: stavební práce: 21,2 miliardy korun, technologie 4,5 miliardy korun
Technické informace: Ve fázi přípravy a realizace je úsek rozdělen na čtyři stavby:
- Celková délka tunelu Blanka – 6 382 m
- Výška průjezdného profilu – 4,8 m
- Šířka jízdního pruhu – 3,5 m
- Maximální rychlost – 70 km/h
Historie a další
Historie projektu:
- Polovina 70. let – schválení Základního systému (ZAKOS), systém se skládal ze 3 okruhů a 11 radiál
- 1989 – přehodnocení územního plánu hl. m. Prahy, síť komunikací tvořena 2 okruhy a 7 radiály
- duben 1993 – založena Komise pro řešení městského okruhu v severozápadní části Prahy, s cílem seznámit se s dostupnými zpracovanými studiemi řešící vedení městského okruhu, následně vybrány tři finální varianty Útvarem rozvoje hl. m. Prahy
- 1994 – usnesením Rady hl. m. Prahy byla vybrána výsledná varianta „Blanka“
- 1998 – 1999 – stabilizace dopravně-technického návrhu řešeného úseku trasy Městského okruhu
- 1999 – navržená trasa Městského okruhu v severozápadní části Prahy
- 2001 – zpracování dokumentace pro územní řízení
Související projekty:
- severojižní magistrála
- otevření nové budovy Národní knihovny na Letné
- výstavba nových parků, rozvoj zeleně
- nový most přes Vltavu v Tróji
Za článek odpovídá: redakce portálu