Břehy řeky sloužily k čerpání vody pro domácnosti i výrobu. Bez řeky se nelze ani představit rozvoj města v 19. a 20. století, protože právě díky Vltavě putovalo do Prahy například stavební dřevo, a později zboží všeho druhu. Velké průmyslové závody se staly součástí břehů, vznikaly nové přístavy…
A najednou už nebylo potřeba vodu využívat, nákladní dopravě hraje dnes druhé housle, jen lodní osobní doprava, které se spíše dá říci rekreační (až na jednu čestnou výjimku, když lodě nahrazují tramvaj při opravě Vyšehradského tunelu) je jistým zdrojem obživy. Přístavy, jak holešovický, tak smíchovský a konec konců i radotínský, ztrácejí na významu.
Ale ztrácejí skutečně význam? Holešovický přístav v podstatě zmizel, ale místo, kde se nakládalo a vykládalo, se proměnilo v plnohodnotnou část Prahy. Tam kde bývaly ohrady, vznikají administrativní centra, obytné domy, golfová hřiště a hotely. Holešovice, Karlín, Libeň – to jsou tři rozvojová území, která se do budoucna podepíší na proměně tváře Prahy.