Lanovka začala jezdit 25. července a byla stejně jako její starší a dnes zaniklá kolegyně vedoucí na Letnou vybudována při příležitosti Jubilejní výstavy v r. 1891. Vozila Pražany k další velké atrakci – petřínské rozhledně – a posléze i k bludišti, které bylo původně pavilonem Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě.
Petřín jako výletní místo
V době zahájení provozu byl Petřín spíš výletním místem za hranicemi Prahy nežli součástí města. Lanovka, tehdy dlouhá jen 383 metrů, skončila s provozem při vypuknutí první světové války v roce 1914. Obnovit se ji definitivně podařilo až po jejím převzetí Elektrickými podniky hl. m. Prahy v roce 1932. To už nebyla na vodní pohon (voda naplňovala nádrže pod vagonem a ten vlastní vahou klesal dolů), ale na elektřinu. Stroj je v provozu dodnes. Trasa byla prodloužena na 511 metrů.
Zrádný sesuv
Po velkých deštích došlo v roce 1965 k rozsáhlým sesuvům půdy a trať byla zničena. K sesuvům přispělo i špatné nakládání s prameny vody, které na Petříně tvoří rozsáhlou síť. Po betonových injektážích se podařilo svah zpěvnit a lanovka opět, už ale s jinými vozy, vyjela na trať v roce 1985.
Co lanovka nabízí?
Jízda lanovkou po trase Újezd–Nebozízek–Petřín poskytuje netradiční výhled na město i Pražský hrad. Poblíž horní stanice lanové dráhy lze navštívit kromě rozhledny Petřín také bludiště, růžový sad, Štefánikovu hvězdárnu nebo barokní kostel sv. Vavřince, kopii Božího hrobu, Křížovou cestu, Hladovou zeď a lze projít až do Kinského zahrady.
Milion cestujících ročně
Oblíbenost mezi cestujícími, kteří se ročně svezou lanovkou, při pohledu na pražské panoráma dokazuje i loňských 1 778 000 cestujících. Pokud provedeme jednoduchý odhad počtu přepravených osob v chybějících letech porovnáním jednotlivých sezon, můžeme konstatovat, že lanová dráha na Petřín přepravila doposud od roku 1891 přibližně 56 milionů cestujících.