„Rychlodráha v tuto dobu nemá žádné výrazné obrysy,“ uvedl primátor Pavel Bém při pokládání základního kamene nové trasy metra A Vítězné náměstí Ruzyně. „Prodlužujeme po 32 letech metro z Vítězného náměstí, v první fázi do stanice Motol, kde leží nemocnice se spádovou oblastí pro nejméně 250 tisíc lidí, a zároveň obsluhujeme i příměstskou část severozápadní části příměstského segmentu Prahy. Posouváme metro blíž k periferii, což má svou hlubokou logiku,“ řekl Bém. Stavba pomůže vytěsnit autobusovou dopravu z Dejvic a sníží i příliv osobních aut. „Určitě jste si všimli, že na území Prahy 6 není jediné parkoviště P+R. Je to logické, v centru by nemělo význam, ale zcela určitě po dokončení trasy A budou a této výhody budou moci využívat i lidé jezdící z okruhu Kladna.“

Metro nebo rychlodráha? Tak otázka nestojí!

Tím, že se začala stavět trasa A, se nezastavily úvahy o rychlodráze. „Často je nám podsouváno, že v Praze 6 bude buď metro, nebo rychlodráha. Tak to ale není,“ řekl starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. „Rychlodráha, nebo kapacitní propojení směr Kladno, či jak jinak se tento druh vlakové dopravy nyní nazývá, je jiný systém určený pro odlišný účel přepravy. My proti ní nejsme, jedinou podmínkou Prahy 6 podle memoranda podepsaného před třemi lety je, že vlak v centru Prahy 6 musí být pod zemí,“ řekl Chalupa.

Šestka rozetnutá vlakem

Podzemní varianta rychlodráhy má své opodstatnění. Nejde jen o to, že původně plánovaná rychlodráha rozetne na dvě poloviny Prahu 6 opticky, ale i fakticky. „Vezměte  například, že by podle původních návrhů jela dvoukolejná dráha nad Proboštským dvorem, který nese č.p. 1, je to tedy nejstarší dům v Dejvicích,“ řekl Tomáš Chalupa. Trať byla totiž plánována zčásti na pylonech a nad střechami domů. „Tady jsme se shodli napříč politickými stranami, že tato povrchová varianta nepřichází v úvahu, ale při umístění rychlodráhy pod zem nemáme námitky.“

Vlak je spojenec

Ať už bude vlakové spojení s Kladnem a Ruzyní vypadat jakkoliv, obě nově budované trasy metra se opírají i o vlakovou dopravu. Asi nejmarkantněji to bude vidět ve Veleslavíně. „Tam dojde k propojení hned čtyř dopravních systémů,“ uvedl profesor Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT a zastupitel Prahy 6. Propojí se povrchová doprava s podzemní, tedy metro, tramvaje, vlak a autobusy, přičemž většina by měla být pod zemí, čímž by došlo k výraznému zklidnění dopravy v oblasti Veleslavína. Na trase A budou i další napojení na vlak, i když se nyní dá jen tušit kde, protože krize a nedostatek financí asi revitalizaci vlakové dopravy v této oblasti značně zbrzdí. I trasa D, která povede hned přes dvě nádraží, počítá s napojením na vlakovou dopravu, a to v oblasti hlavního nádraží a nádraží Krč.

Inženýrské oříšky

Trasa A se dobudovává v poměrně náročných geologických podmínkách. Bude se razit automatizovaným štítem. „Paradoxně právě těžké geologické podmínky umožnily vytvořit nynější stopu trasy,“ upozornil profesor Moos. „Nicméně velkým problémem bude zřejmě
vytvoření stanice u motolské nemocnice,“ dodal Moos. Stačí se ostatně podívat, jak vypadá terén v Motole, a je jasné, že to nebude nic lehkého. Na druhé straně je možné se těšit na zajímavé inženýrské i architektonické řešení.