Stávající situace ve výskytu onemocnění chřipkou je nyní na začátku února 2012 zatím mimořádně klidná. Monitorování laboratorních výsledků, které je prováděno celoročně, však vykazuje nárůst tzv. pozitivních záchytů virů chřipky na téměř 1/3 ze všech provedených vyšetření. Znamená to, že podíl nemocných lidí, u kterých je onemocnění vyvoláno virem chřipky, stoupá. Mezi populací tedy koluje více zdrojů této infekce a je tak pravděpodobné, že nárůst onemocnění bude dále stoupat. Také v Evropě došlo k vzestupu počtu onemocnění chřipkou. Některé země dokonce hlásí lokální či regionální epidemie. Tento výskyt hlásí Španělsko, Itálie, Francie, Bulharsko a Island. Ostatní státy Evropy stejně jako ČR mají stále jen sporadický výskyt. Počátkem února v minulých letech byl výskyt onemocnění chřipkou již výrazně vyšší, než je tomu letos. Jistě to souvisí i s nezvyklým průběhem, letošní zimy. Lze předpokládat, že jakmile poleví mrazivé počasí tak v následujícím období dojde k výraznému vzestupu nemocnosti.
Je třeba rozlišovat mezi onemocněním chřipkou a onemocněním, o kterém populace běžně hovoří jako o chřipce, ale které je vyvoláno jinými viry než virem chřipky. Onemocnění chřipkou začíná náhle, nepředchází mu rýma ani kašel. Teplota bývá obvykle vyšší než 380C, přidává se bolest hlavy, bolest svalů, následně se přidává teprve kašel, může být i rýma. V této fázi onemocnění je třeba nemocného izolovat, a to i v rámci rodiny. Chřipka je onemocnění, které se přenáší vzduchem, kdy nemocný s vydechovaným vzduchem vydechuje i viry chřipky, které se dostávají do ovzduší. Největší koncentrace je v okruhu okolo 1,5 metru od nemocného. Pokud nemocný kašle, tak se vydechované viry dostávají i do větší vzdálenosti. Zde je jediným řešením časté větrání. Chirurgické roušky omezí počet virových částic v ovzduší, chrání však především nemocného, je třeba je nejpozději po 2 hodinách měnit. Menší část virů může ulpívat i na plochách v okolí lůžka nemocného. Nejrizikovější je asi manipulace s kapesníky, které by měl nemocný odhazovat do koše s igelitovou vložkou, aby s nimi dále nemusel nikdo manipulovat. Desinfekční prostředky, které bychom chtěli použít, musí mít virucidní účinek, to znamená, že musí likvidovat viry. Ne všechny běžně dostupné desinfekční prostředky účinkují na viry, je třeba číst etiketu výrobku. Největší množství virů je vylučováno na začátku onemocnění v prvních několika dnech. Nemocný u běžné chřipky může viry vylučovat až 7 či 10 dní, záleží to na průběhu onemocnění.
V rodině první obvykle onemocnění děti, které nakazí prarodiče a rodiče. V současné době, je specifická ochrana proti chřipce, což je očkování, již málo dostupná. Je možné ji ještě využít s tím, že efekt nastoupí pouze tehdy, pokud se očkovaný nenakazí virem chřipky dříve, než si za přibližně cca 14 dní vytvoří protilátky proti této infekci. Zbývá tedy již jen nespecifická ochrana, což je zdravá životospráva, dostatek vitamínů zejména v přirozené podobě, dostatek spánku, otužování. Vyhýbání se místům s větším nahromaděním osob. Bohužel většina nemocných nebere ohledy na své okolí, dochází do školy i do zaměstnání s příznaky akutní infekce. Velmi často na druhý konec Prahy, kam se musí dopravit několika prostředky MHD, kde tak jeden nemocný může „úspěšně“ nakazit několik spolucestujících v každém dopravním prostředku. Často také dávají rodiče nemocné děti do předškolních zařízení, tyto děti jsou tak zdrojem infekce pro ostatní zejména oslabené děti. Nemocný patří domů do postele, kde by měl setrvat minimálně alespoň první tři dny v domácí izolaci! Nemocní si neuvědomují, že mohou nechtěně nakazit ve svém okolí osoby starší a oslabené, které mohou na toto onemocnění i na komplikace zemřít.
