Městská část Praha 20
Katastrální území: Horní Počernice
Počet obyvatel: 13 946 (k 31. 12. 2006)
Datum vzniku: 2001 (městská část i správní obvod)
Rozloha: 1693 ha

Území městské části se rozkládá na východním okraji hlavního města Prahy, na místě tří původních obcí: Chval, Svépravic a Horních Počernic. Hranice katastru na severu a severovýchodě tvoří současně hranici hl. m. Prahy. Díky své nadmořské výšce a vzdálenosti od velkých toků zde nehrozí povodně, přesto se území může chlubit jak dostatečnou zásobou podzemních vod, tak soustavou deseti rybníků a nádrží, které spolu s parky, dětskými hřišti i volně přístupnými sportovišti vybízejí k rekreaci a procházkám. Za pozornost pak zejména stojí dvě chráněné přírodní památky – Xaverovský háj a Chvalský lom.

První historická zmínka se datuje do roku 1088, kdy byla původní obec Chvaly se šesti poplužími spolu s šestašedesáti dalšími osadami a vesnicemi darována českým králem Vratislavem I. Vyšehradské kapitule. O Čertousech, Horních Počernicích a Svépravicích se historické listiny zmiňují v průběhu čtrnáctého a patnáctého století. První dvě jmenované byly jako nadační jmění Karlem IV. darovány Univerzitní koleji. Svépravice naopak byly konfiskovány Pražany a darovány kostelu sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě. Písemný záznam o poplužním dvoru Xaverov pochází z první poloviny osmnáctého století.

Teprve až během 2. světové války byly obce spojeny v jednu, a to pod Horní Počernice, což bylo ještě potvrzeno v roce 1947 Zemským národním výborem. O více než dvacet let později se Horní Počernice staly městem s vlastním městským znakem a v roce 1974 byly připojeny k hlavnímu městu Praze. V roce 2001 se staly jak městskou částí Praha 20, tak správním obvodem se stejným číslem.

I přesto, že z velké části se v obci zachovala rozsáhlá zeleň i zemědělská půda, její rozvoj nabíral postupně značné rozměry. Panelová zástavba ze 70. let však narušila spíše venkovský ráz obce s rodinnými domy, a dnes ji doplňuje další masivní výstavba, jak individuálních stavebníků, tak obytné soubory a další plochy jsou již k zastavění připraveny především v jižní a východní části území.

Svůj rozkvět ale prožívá také průmyslová zóna na severu obce. Potkávají se zde významné firmy, které se usídlily v areálech po jiných dříve státních podnicích, ale daří se zde i drobným živnostníkům a podnikatelům.

Nevyužité nezůstalo ani bývalé zimoviště čs. cirkusů a varieté. Plocha byla převedena pod Národní muzeum a s pomocí státní investice v objemu více než půl miliardy korun přeměněna na nejmodernější a největší depozitář Národního muzea.

Intenzivně se připravuje i výstavba rozsáhlé Komerční zóny SEVER s řadou logistických center a dalších aktivit na přibližně sedmdesáti hektarech v blízkosti mladoboleslavské dálnice, která umožní vhodné dopravní napojení na nadřazenou komunikační síť.

Přesto zde zbylo také několik historických památek, z nichž nejznámější je zřejmě Chvalský zámek, který vznikl po vyhoření původní tvrze roku 1734 přebudováním v renesančním stylu. Další památkou je kostel sv. Ludmily z osmnáctého století, nebo zámecká budova v Čertousích, původně gotický objekt, přestavěný v 18. století do podoby, jež se dochovala dodnes. V téže době byly v Horních Počernicích a ve Chvalech také zřízeny první školy, postaven hřbitov a byla vybudována císařská silnice. O necelé století později už zde jezdily první vlaky na trati Praha – Lysá nad Labem. Vlakové spojení ostatně funguje dodnes, k němu se připojila ještě autobusová doprava. Výstavba nové školy se uskutečnila v roce 2001, stejně jako výstavba nové radnice.

Zdroj informací: www.csu.cz , www.pocernice.cz